Posílit chodidla lze v jakémkoli věku, s barefoot obuví ale opatrně!

Je pravdou, že si za tzv. ploché nohy můžeme sami?

Ano, jelikož nohy „uvězněné“ v obuvi prostě nemají dostatek prostoru pro přirozený pohyb. Problém vzniká už v dětství. Bezmála všechna miminka se rodí se zdravými chodidly, pak jejich přirozenému vývoji ale překáží těsné škrtící ponožky, bačkůrky, ač dítě ještě ani nechodí, nebo nošení obuvi po celý den. Pro zdravý vývoj nohy je přitom důležitá co největší volnost prstů a stimulace chodidla různými dráždivými povrchy.

Takže si opět na problémy zakládáme už odmalinka?

Plochonoží může vzniknout i v dospělosti. Rizikovými faktory, které můžeme ovlivnit jsou chronické přetěžování nohou, obezita nebo to stejné – uzavírání nohou do nevhodných bot. Existují ale také faktory, které neovlivníme. U dětí mohou ploché nohy vznikat během růstu, kdy kost roste obecně rychleji a pomaleji sílící a rostoucí svaly nestíhají držet podélnou klenbu. V dospělosti pak mívají sklon k plochonoží gravidní ženy a lidé s vyšší uvolněností vazů. Plochým nohám samozřejmě nahrává také obezita.

Jak tomu tedy předcházet?

To nejpřirozenější a nejjednodušší, co pro své nohy může člověk preventivně udělat, v jakémkoli věku, je často chodit naboso po různorodém terénu (měkký, teplý, studený, drsný…). Ideální jsou přírodní terény jako travnaté plochy, lesní a polní cesty, písek či hlína. Takzvané bosé stezky, které začaly vznikat v mnoha městských parcích, jsou pro chůzi bez bot také výborné.

Dá se plochá noha či zborcená klenba nějak vyléčit nebo zkorigovat i ve vyšším věku, např. u lidí 60+?

Rozvíjet přirozenou funkci chodidel bosou chůzí může člověk i v pozdějším věku. Preventivně a léčivě pak působí vhodné fyzioterapeutické cviky na ploché nohy. Při vyšším (druhém a třetím) stupni plochonoží je důležité používat kvalitní vložky do bot, Ovšem vložky samotné plochonoží nevyléčí, jsou jen doplňkem, berličkou. Klenby nohy jsou držené svaly a vazy a ty může posílit jedině cvičení.

Můžeme chůzí naboso či nošením barefoot bot zmírnit také hallux valgus (vbočený palec)?

Viditelně vbočený palec je potřeba řešit cílenou fyzioterapií, která odhalí zdánlivě nesouvisející svalová napětí. Na základě kineziologického rozboru fyzioterapeut pracuje se svalovými dysbalancemi nejen na dolní končetině, ale na celém těle. V případě vbočeného palce bývají jednoznačně patrné blokády v oblasti drobných kloubů nohy, hlezenního kloubu, kolene, blokády v kloubu lýtkové a bércové kosti, dále je patrné napětí svalů v oblasti vnitřní strany stehen, dysfunkce v oblasti pánve, ale i kloubů prvních dvou krčních obratlů. Doporučujeme i vyšetření chodidla na podoskopu, kde se odhalí například rotace patních kostí či jiné deformity nohy, které je nutné korigovat. Posilování svalů v chodidle můžeme doplnit chůzi naboso nebo v barefoot obuvi.

Jaké metody používáte pro nápravu vbočeného palce?

Vbočený palec (hallux valgus) znamená, že podélná osa palce není rovnoběžná s osou zánártní kosti palce. Tedy obě kosti svírají vůči sobě nějaký úhel. Tento úhel se dá mechanicky ovlivnit ortopedickými pomůckami, které se dají koupit ve zdravotnických potřebách, nebo v praxi využívám pevný tape, kterým koriguji postavení palce vůči zánártní kosti. Když je palec takto mechanicky vytlačovaný do své původní (zdravé) pozice, tak se kosti remodelují do požadovaného tvaru a opravdu může dojít ke změně os kostí vůči sobě.

Co když je hallux valgus velmi bolestivý a člověka už limituje v pohybu, je nutná operace?

Operace by měla být až nejkrajnějším řešením. Vhodná fyzioterapeutická cvičení aktivují oslabené svaly a hluboký stabilizační systém, kromě terapie v ordinaci je však žádoucí důsledně cvičit také doma. Při výrazné bolestivost kloubu palce doporučuji fokusovanou rázovou vlnu, která bolestivost sníží. Důležité je cvičení tzv. malé nohy, svalů, které drží podélnou i příčnou klenbu, a posilování svalu, který palec oddaluje od ostatních prstů, podobně jako odtahovač palce na ruce. Tento odtahovač nám zůstal z dřívější doby, kdy jsme ještě používali chodidla pro úchop.

Mohou být vbočené palce jednou z příčin bolestí zad?

Určitě to možné je. Jak postavení kostí v chodidle, tak vazů a šlach v chodidle, ovlivňuje postavení kotníku, potažmo bércové a lýtkové kosti. Tah svalů, šlach a postavení kostí má dále vliv na vyšší etáže, tedy na kyčelní kosti, kyčelní klouby, klopení pánve, a ta je základnou pro postavení bederních, hrudních a krčních obratlů. V praxi se setkáváme s klienty, kteří přijdou pro bolest hlavy, šíje či páteře, a přitom mají nějakou vadu chodidla.

Jak se díváte na tzv. barefoot (bosé) boty? Jsou pro naše chodidla zdravé?

Ano, jsem zastáncem bosé chůze u dětí i dospělých a barefoot obuv je vhodnou alternativou. Pokud ale člověk celý život chodil v klasických botách, měl by s barefood obuví začínat pozvolna.

Proč? V čem je barefoot obuv jiná, prospěšnější?

Aby se noha dobře vyvíjela, je zásadní co největší volnost prstů a stimulace chodidla různými dráždivými povrchy. To nám tvrdé a nepoddajné boty neumožňují, naopak bosá chůze posiluje svaly v chodidle, nošení barefoot obuvi dovoluje chodidlu maximální rozsah kloubů při chůzi a neomezuje pohyblivost jednotlivých kostí. Ze začátku velmi záleží na povrchu – na měkkém povrchu nevidím pro barefoot obuv žádné omezení. V případě chůze po betonu nebo asfaltu či dlažebních kostkách už člověk musí být opatrnější.

Takže do města se podle vás barefood nehodí?

Bosé boty mají jistě pozitivní vliv na vývoj nohy, ale při velké zátěži hrozí bolest chodidel, kleneb a svalů. Lidé ve městech chodí převážně po tvrdé dlažbě a na bosou chůzi nejsou zvyklí, proto pak trpí patními ostruhami a záněty Achillovy šlachy, která má funkci tlumiče při dopadu. V klasické botě je funkce tlumiče v podrážce, v barefootové botě chybí. Noha na tvrdé povrchu netlumí dostatečně nárazy paty směrem na asfalt. Otřesy, které jdou následně z paty, kloubních pouzder, kloubů, kotníků se dále přenášejí přes kosti a svaly na kolena, kyčle a na páteř. Lidi pak někdy může bolet i hlava nebo krční páteř. Pokud chce někdo bosou chůzi aplikovat ve městě, pak bych volila barefoot jen občas a střídala bych ji s jiným typem obuvi s pevnou, ale měkkou podrážkou.

Pomáhají barefoot boty od bolestí chodidel nebo třeba otoků nohou?

Bosá chůze jako taková je nejlepší cvičení v případě jakýchkoli deformit nohou. Namísto kupování zdravotních vložek do bot, které jsou jen pasivní oporou, bych všem lidem doporučila, ať chodí bosi, což je aktivní posilování. Občasné chození v barefoot obuvi je vhodným doplňkem léčby při tzv. plochonoží i vbočeném palci. Otoky nohou mírní také, jelikož střídání chladu, tepla a různých povrchů, včetně nerovností, stimuluje lymfatický systém.

Je vůbec někdo, komu byste bosou chůzi nedoporučila?

Nevhodná je pro lidi, kteří trpí rozvinutými záněty měkkých tkání v chodidle. Pevnější boty, nebo speciálně upravené boty, musí nosit pacienti s kožními deformacemi chodidla a nohy, např. gangrény u diabetu, dále potřebují speciální boty lidé se zhoršenou pohybovou schopností (těžké neurologické diagnózy), kdy bota kompenzuje nedokonalou nervově-svalovou aktivitu. Mimo tyto pacienty je bosá chůze vhodná naprosto pro všechny – od kojenců po seniory.

Jak často je dobré vyzout si boty a chodit naboso? V zimě asi tolik příležitostí nebude…

Co nejvíc to jde 😊 Takže kdykoli mohu – doma, v přírodě, v parcích. Jako překážku bosé chůze nevidím roční období, ale například špinavá místa a rizika zranění. To u bosé obuvi alespoň částečně odpadá. Výhodou zimní bosé chůze je, že se otužujete – pravidelný, ale ne přehnaný chlad stimuluje vyšší tvorbu lymfocytů (bílé krvinky, které „hlídají“ naše zdraví vůči bakteriím a virům), čímž si zlepšíte imunitu a dobře se vám prokrví celé nohy.

A co když bosí chodit nemůžeme, např. kvůli práci?

Pokud už musí být noha uzavřená v botě, je dobré věnovat se občas jednoduchým cvikům na protažení nohy nebo si dopřát masáž nohou, například za použití malého míčku s bodlinkami.

Bosé boty jsou doporučovány i na sport, je to ale vůbec možné? Nezatíží tím člověk více své klouby a kyčle?

Možné to je, ale abychom se vyhnuli problémům s přetíženými svaly a klouby, určitě raději na měkkém povrchu – v přírodě, na písku nebo na běžeckém oválu. Než začneme „naboso“ třeba běhat, měli bychom mít zvládnutou techniku chůze. Noha se totiž při bosém běhu chová jinak – dopadá na špičku, chodidlo je odpružené/došlápne na zem a znovu se pata zvedá a odraz je opět z chodidla. Při této práci je Achillova šlacha 2x aktivnější než při běhání v tenisce, ve které většina lidí dopadá nejprve na patu a ve které náraz tlumí převážně měkká podrážka. Pokud je Achillova šlacha zatížena náhle, často a dlouhodobě, pak může dojít k jejímu fyzickému přetížení a vzniku zánětu šlachy. V praxi se takto potkávám s mnoha bosonohými běžci, kteří „přepálili začátek“. Proto je důležité postupné zvykání a adaptace šlachy na jiný styl běhání/zátěže.

Na jaké druhy aktivit byste barefoot boty doporučila?

Ano – cokoli, co se děje v přírodě na měkkém povrchu v lese, parku, pláži.. (trávníku, písku, pěšině...) Sama mám ráda vysokohorskou turistiku v odlehčených botách, ale dotyčný si musí být jistý, že se může spolehnout na vazy v kotníku a svaly bérce, aby na nestabilním povrchu (volných kamenech) nedošlo ke zranění. Zastávám názor, že pokud není noha zavřená v pevné neprodyšné těžké botě, méně se unaví a chůze je pohodlnější. Ovšem za předpokladu, že je opět noha běžně trénovaná na chůzi v barefoot botách a výlet do hor není jen „zdravotním" výstřelkem v euforii, že nyní chci pro zdraví něco udělat.

Ne – vyhýbala bych se aktivitám, které se dějí na pevném asfaltovém nebo betonovém povrchu, kdy současně s aktivitou jsou spojené dopady nebo hrozí zranění chodidla/nohy spoluhráčem. (basketbal, běhání, skákání přes švihadlo...).

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.