Pomůžeme ke zdraví
FYZIOklinika
Dnes je otevřeno 7:00-20:30
FYZIOklinika Volejte od 7:00-19:00

Cévní mozková příhoda (CMP)

CMP – cévní mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke) je onemocnění, které je velkým socioekonomickým problémem dnešní doby. Řadí se mezi tzv. civilizační choroby, neboli choroby z blahobytu. Každý rok postihne toto onemocnění přibližně 40 000 obyvatel. Až 40 % ze všech postižených na toto onemocnění do jednoho roku umírá, a proto je i 3. nejčastější příčinou úmrtí v ČR. Z nemocných, kteří CMP přežijí, se téměř polovina následně potýká s velmi těžkým postižením.

Rizikové faktory

Rizikové faktory CMP lze rozdělit na neovlivnitelné a ovlivnitelné.

Ovlivnitelné faktory:

  • Diabetes mellitus (cukrovka)
  • Arteriální hypertenze (vysoký krevní tlak)
  • Kouření
  • Obezita
  • Nedostatek pohybové aktivity
  • Vysoká hladina cholesterolu a tuků
  • Jiné onemocnění cév či srdce

Neovlivnitelné faktory:

  • Věk
  • Pohlaví
  • Genetické predispozice

Dělení CMP

Ischemická

Tento typ cévní mozkové příhody je způsoben nedostatečnou dodávkou krve a živin k mozkové tkáni kvůli uzavření přívodné mozkové tepny trombem (sraženinou) či embolem (sraženina, která vzniká jinde než v mozkové tepně a následně se uvolní). Tento jev nejčastěji způsobuje ateroskleróza (kornatění tepen), neboli ukládání tukových částic do cévní stěny, nebo porucha srdeční funkce (arytmie, chlopenní vady, prodělaný infarkt myokardu). Tato forma CMP je nejčastější, vyskytuje se až v 80 % případů.

Hemoragická

Tento typ cévní mozkové příhody se vyskytuje asi ve 20 % případů a je způsoben poškozením stěny mozkové cévy. Nejčastější příčinou hemoragické CMP je až v polovině případů vysoký krevní tlak, kdy k porušení cévní stěny dojde v oblasti tzv. aneuryzmatu (výdutě).

Vzhledem k závažnosti a rychlosti progrese CMP je velmi důležitá rychlá diagnostika a lékařská pomoc. Příznaky CMP se různí. Může být postižena motorika, což se projeví náhlým zhoršením řečových funkcí, poklesem ústního koutku a v neposlední řadě slabostí horní či dolní končetiny (většinou jednostrannou). Dalšími projevy mohou být poruchy zraku, čtení, psaní a citlivosti. Tyto projevy jsou vždy závislé na lokalizaci a rozsahu postižení mozkové tkáně.

Základní vyšetřovací metodou využívanou v lékařském prostředí je u CMP výpočetní tomografie (CT) a magnetická rezonance (MRI). U obou vyšetření je lékař schopen posoudit o jaký typ se jedná, a podle toho určit adekvátní typ léčby.

Příznaky

FAST Test

Laik může použít tzv. FAST test, kterým je možné hned na začátku ataky ověřit symptomy, a díky tomu včas přivolat lékařskou pomoc.

  • F – z angl. face (tvář) – Jedná se o projevy na obličeji postiženého. Pokud vyzvete nemocného, aby vycenil zuby nebo se usmál, můžete pozorovat pokles jednoho ústního koutku. Dalším projevem může být brnění poloviny obličeje či pokles očního víčka.
  • A – z angl. arm (ruka) – Jedná se o projevy v oblasti horní končetiny. Pokud vyzvete postiženého, aby zdvihl ruce před sebe s dlaněmi otočenými vzhůru, je patrný rychlý pokles jedné končetiny dolů.
  • S – z angl. speech (řeč) – Jedná se o projevy spojené s náhlou poruchou řeči (afázie).
  • T – z angl. time (čas) – písmeno T ve slově FAST označuje čas a poukazuje na důležitost rychlého zásahu.

Žádný z těchto symptomů by neměl být bagatelizován a nemocný by měl urychleně volat zdravotnickou záchrannou službu.

Další příznaky

Kromě hlavních bodů FAST testu existuje ještě 8 vedlejších příznaků:

  • Porucha vědomí
  • Porucha čití
  • Setřelá řeč (dysartrie)
  • Výpadek poloviny zorného pole
  • Dvojité vidění
  • Dosud nepoznaná atypická bolest hlavy
  • Ztuhlost šíje
  • Závratě s pocitem na zvracení

Pokud se objeví v posledních 24 hodinách alespoň 2 vedlejší příznaky, je opět nutné okamžitě volat zdravotnickou záchranou službu.

Následky a léčba

Jelikož se jedná o onemocnění postihující centrální nervovou soustavu, důsledky postižení závisí na rozsahu a lokalizaci léze. Nejčastějšími projevy jsou ochrnutí poloviny těla, poruchy citlivosti poloviny těla, řečové poruchy, výpadky zorného pole, dvojité vidění nebo změny chování.

Léčba CMP je prováděna ideálně na specializovaných pracovištích (iktová centra). Základem terapie v akutní fázi je zajištění životních funkcí. Dalším velmi důležitým bodem je zjištění, kdy se objevily první obtíže a o jaký typ cévní mozkové příhody se jedná, podle čehož ošetřující lékař stanovuje následný postup terapie.

Ve chvíli, kdy je z lékařského hlediska pacient stabilizovaný, přichází na řadu rehabilitace pod vedením fyzioterapeuta. Péči fyzioterapeuta je možné rozdělit do dvou fází.

První fáze je charakteristická převážně preventivními opatřeními. Snažíme se zabránit vzniku kontraktur a proleženin, pracujeme v tzv. antispatických vzorcích (pohyby a polohy zamezující vznik spasticity) a nemalou složku terapie tvoří i od samého začátku psycho-sociální stimulace pacienta. Ve druhé fázi se v rámci fyzioterapie snažíme oslovit funkční rezervy centrální nervové soustavy pomocí různých cvičení, převážně na neurofyziologickém podkladě (PNF, Bobath, DNS a další). Hlavním cílem je minimalizovat funkční postižení pacienta, a tím umožnit jeho návrat k běžným denním aktivitám. V závislosti na klinickém stavu pacienta po propuštění domů se doporučuje pravidelný aerobní trénink alespoň 3–5× týdně. Zpočátku by se délka tréninku měla pohybovat okolo 20 minut s postupným prodlužováním délky zátěže. Doporučené sporty jsou chůze, plavání, jízda na bicyklovém ergometru či např. odporový trénink. O volbě ideální intenzity a formy zátěže se ale vždy poraďte se svým ošetřujícím lékařem.

V rámci péče o pacienta s CMP je vždy důležitá interdisciplinární spolupráce. Na terapii se podílí široký tým zdravotnických pracovníků od ošetřujícího lékaře a neurologa přes fyzioterapeuta, ergoterapeuta, logopeda až po psychologa.

Nejdůležitějším bodem v boji proti civilizačním onemocněním, kam řadíme i cévní mozkovou příhodu, je prevence. V rámci prevence bychom se měli snažit minimalizovat množství výše zmíněných ovlivnitelných rizikových faktorů. Základem je úprava jídelníčku s omezením živočišných tuků, soli a cholesterolu. Dalším bodem prevence je omezit kouření, případně úplně přestat. V neposlední řadě se doporučuje pravidelná pohybová aktivita alespoň 4× týdně v délce alespoň 40 minut. Nezapomínejte ani na pravidelné prohlídky u svého praktického lékaře (alespoň od 50 let věku).

Autor: FYZIOklinika s.r.o., Praha

Zdroj: Dlouholetá odborná praxe v oboru fyzioterapie, vzdělávání v oblasti fyzioterapie; Tomek Aleš, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy studijní přednášky; Kolář Pavel et al., Rehabilitace pro Klinickou praxi.

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.

Související cviky

Související videa

Pro zobrazení klikněte na

Cvičení pro zvýšení rozsahu pohybu ramene, lokte, zápěstí

Pro zobrazení klikněte na

Bobath cvičení - cvik pro zlepšení chůze na zdravou stranu

Pro zobrazení klikněte na

Uvolnění svalů krku

Pro zobrazení klikněte na

Bobath cvičení - pozice „mostu“

Články, které by vás mohly zajímat

Bobath koncept

Slyšeli jste už o neurovývojové terapii s názvem Bobath koncept? Vše potřebné se dozvíte v našem článku.

Paréza lícního nervu

Případová studie jedné z našich klientek a informace o možnostech rychlé a efektivní léčby parézy lícního nervu.

Ergoterapie

Slyšeli jste již pojem ergoterapie? V tomto článku se dozvíte, jak taková ergoterapie vypadá a co dělá ergoterapeut.

Znecitlivění poloviny obličeje a spadlý ústní koutek

Trápí Vás necitlivost poloviny obličeje, nemůžete se usmát nebo dovřít víčko? Pravděpodobně máte parézu lícního nervu.

Z Vašich dotazů by Vás mohlo zajímat

Parkinsonova choroba

Dobrý den,chtěla jsem se zeptat, zda máte zkušenosti s rehabilitací u Parkinsonovy choroby. Jak by měla být častá a jaké metody případně používáte?Moc děkuji.

Paréza obličeje

Dobrý den,obracím se na vás s dotazem a možnou pomocí. Mám poporodní parézu levé části obličeje (spadlý koutek, nedovíratelné levé oko, nehybné obočí). Byla by možná konzultace a popřípadě rehabilitace?Děkuji za odpověď

Necitlivost v obličeji

Dobrý den,po úrazu hlavy jsem přestal cítit levou tvář, levou stranu nosu a levé horní zuby. Resp. cítím to jako bych měl místní anestezii. Na neurologii mi akorát dali mix vitamínů B. Přemýšlím o rehabilitaci a také o tom, abych…