Cvičení po infarktu myokardu (2.díl)

Cvičení v nemocnici

V prvních fázích je pohyb součástí zejména rehabilitačního procesu a začíná již v prvních dnech v nemocnici. Průběh a zahájení je dané ošetřujícím lékařem, ale zpravidla začíná již 12 – 24 hodin po trvajícím klidu na lůžku. Začíná se krátkým 5 – 10 minut cvičením horních a dolních končetin vleže na lůžku. Od druhého dne lze provádět aktivní cvičení končetin také vsedě na okraji lůžka a součástí je také nácvik správného dýchání. Pokud je vše pacientem dobře tolerováno, od 3. dne je možné trénovat vstávání ze sedu a krátké chůze. 3.-5. den může pacient chodit po pokoji samostatně zhruba 2x až 3x po dobu 5 minut. Chůze je v této fázi kombinovaná s cviky na lůžku. Na konci prvního týdne chodí pacient sám 3x denně cca 10 minut, zahajujeme nácvik chůze do schodů v doprovodu fyzioterapeuta. Délka nemocniční fáze je závislá na celkovém zdravotním stavu pacienta a trvá obvykle 7-12 dní.

Ambulantní trénink

Po propuštění z nemocnice dochází pacienti na řízený ambulantní trénink a důležitou součástí se stává pravidelné domácí cvičení. Ambulantní řízený trénink by měl plynule navazovat na hospitalizaci, nejpozději by měl začít do 3 týdnů od propuštění. Součástí je řada vstupních vyšetření, kdy podle získaných výsledků může být přesně stanoven tréninkový program. Pomocí spiroergometrického vyšetření se určí maximální spotřeba kyslíku, ale také tepová frekvence, při které pacient dosáhl na 50 % této hodnoty. Tuto stanovenou tepovou frekvenci by si měl nemocný hlídat a při tréninku ji dodržovat. Při pohybové aktivitě právě v tomto rozmezí se nejpříznivěji projevují faktory ovlivňující kardiovaskulární rizika. Další hodnotou, kterou hlídáme je krevní tlak, který se kontroluje před a po cvičební jednotce, nebo dle potřeby. Krevní tlak se při zátěži přirozeně zvyšuje, ale zvýšení by nemělo být prudké a významné. Limitem je rychlé zvýšení systolického tlaku o 30 mmHg, diastolického o 15 mmHg.

Tři kritéria

Správnou pohybovou aktivitu po infarktu myokardu charakterizují 3 kritéria: frekvence, intenzita, trvání. Aby bylo dosaženo co nejlepších výsledků, je potřeba, aby trénink probíhal minimálně 3x – 5x týdně, proto ambulantní řízený trénink probíhá obvykle 2-3x týdně pod dohledem a navazuje na něj individuální domácí trénink minimálně 2x týdně. Ideální je v této fázi volit tzv. cyklické sporty = stále se opakující pohybové vzorce jako je např.: chůze, běh, plavání, rotoped, cyklistika, turistika, běh na lyžích apod. Výhodou je snadná regulace zátěže, aby bylo dosaženo optimální tepové frekvence, jak již bylo popsáno výše. Ideální je samotný trénink, který by měl v této fázi trvat 40 minut, doplnit o přípravnou fázi (cca 15-20 min.) před započetím vlastní aktivity a fázi zklidnění (10-15 min.) po jejím ukončení. V těchto přípravných a zklidňujících fázích se zaměřujeme především na protahování zkrácených svalů a posilování oslabených svalů, které nejsou při běžné aktivitě dostatečně zapojovány.

Příklady cvičení na posílení svalů horních končetin na židli s overballem
(dostupné z: https://aerobikblovice.wgz.cz/rubriky/zacvicte-si-doma/cviceni-na-zidli-2)
 

Příklady cvičení na posílení svalů horních končetin na židli s overballem
(dostupné z: https://aerobikblovice.wgz.cz/rubriky/zacvicte-si-doma/cviceni-na-zidli-2)

Další praktické příklady pro fázi zklidnění:

• Uvolnění svalů a krku
• Protažení svalů okolo páteře/šíje
• Protažení prsních svalů pomocí dveřních zárubní
• Automobilizace hrudní páteře do extenze
• Protažení zadní strany stehen
• Protažení lýtka a achillovy šlachy

Zhruba po 4-6 týdnech je vhodné doplnit vytrvalostní trénink také silovým cvičením. Ideální je začít posilovat bez přidané zátěže, tedy pouze s vlastní vahou těla. Důležité je dbát na kvalitu provedení pohybu a řídit se jistými pravidly, abychom se vyvarovali vzniku zdravotních rizik. Důležité je volit cviky se vztyčeným trupem, nezadržovat během cvičení dech, volit intenzitu dosahující 1/3 – ½ maximální síly a v neposlední řadě se vyhýbat dlouhotrvající statické zátěži. Tréninkový plán je tak velmi individuální a vždy by měl být sestaven tak, aby byl respektován zdravotní stav a aby byl v souladu s instrukcemi od ošetřujícího lékaře. Ideální je začít cvičit pod dohledem fyzioterapeuta, který Vám vytvoří cvičební jednotku, ukáže a naučí Vás jednotlivé cviky provádět správně a nastaví počet opakování a frekvenci.

Cvičební jednotka

Cvičební jednotka se zpravidla skládá ze 3 cviků. Důležitá je pro trénink tzv. maximální zátěž, kterou je nemocný schopen jednou bez pomoci překonat pro každý cvik. Nemocný cvičí na 50 % této hodnoty po dobu 30 vteřin, po kterých následuje 30 vteřinový klid. Zprvu raději volíme cviky o nižší zátěži, a zvyšujeme počet opakování v jedné cvičební jednotce. Silové cviky se provádějí pomalu a plynule, zhruba 2 cviky za 5 vteřin. Při dobré toleranci zátěže a hodnotách TK nižších než 200/120 můžeme zvýšit intenzitu cvičení přidáním zátěže - ideální jsou pak jednoruční činky o váze cca 2 kg, nebo přidat cvičení s odporovými gumami, prodloužením doby cvičení nebo opakováním základního cyklu. Je vhodné kombinovat cviky zaměřující se na svaly horních i dolních končetin. Důležité je po celou dobu sledovat hodnoty krevního tlaku a tepové frekvence.

Léčba

Proces léčby po  je dlouhodobý a je zapotřebí dodržovat správnou životosprávu, udržovat si optimální tělesnou hmotnost a pravidelně cvičit po zbytek života. Dodržováním celostního rehabilitačního plánu tak předcházíme případným recidivám tohoto onemocnění a zvyšujeme stupeň kvality života. U většiny pacientů je po ukončení rehabilitace možný návrat do normálního pracovního i soukromého života a kvůli intenzivní rehabilitaci dochází i ke zlepšení fyzické zdatnosti a zvýšení kvality života oproti stavu před infarktem myokardu.

Autor: FYZIOklinika s.r.o., Praha

Zdroj: Dlouholetá odborná praxe v oboru fyzioterapie, vzdělávání v oblasti fyzioterapie.

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.

Související cviky

Procvičování kotníku vleže na zádech - fajfky

Cvičení je vhodné při chronických žilních onemocněních či v rámci jejich prevence. Tento typ cvičení…

Procvičování kotníku vleže na zádech - kroužky

Cvičení je vhodné při chronických žilních onemocněních či v rámci jejich prevence. Tento typ cvičení…

Uvolnění svalů krku

Tato fyzioterapeutická metoda slouží k uvolnění svalů přední strany šíje, dochází při ní k relaxaci…