Cvičení po infarktu myokardu (2.díl)

Jednou z nejčastějších komplikací, které vznikají i po úspěšném zaléčení infarktu myokardu, je srdeční nedostatečnost. Během akutního infarktu myokardu dochází k tomu, že po určitou dobu není část srdeční svaloviny zásobena krví a tudíž naše srdce nemůže plně vykonávat svou funkci. Tento stav se zpravidla projeví klasickými subjektivními příznaky, jakými jsou bolest na hrudi, dušnost apod. V případě velmi rychlého vyléčení a obnovy funkce, nemusí být srdeční svalovina zásadně poškozena, ovšem ve většině případů dochází k odumření poškozené tkáně, která tak neplní svou funkci a naše srdce tak funguje v omezeném režimu. Je důležité si uvědomit, že léčba infarktu nekončí propuštěním z nemocnice, ale vyžaduje dlouhodobý komplexní proces, jehož nedílnou součástí je kromě dodržování režimových opatření právě pravidelná pohybová aktivita. S pohybovou aktivitou je důležité začít co nejdříve po stabilizaci zdravotního stavu již v nemocnici a pokračovat s ní i dlouhodobě po propuštění do domácího prostředí.

Cvičení v nemocnici

V prvních fázích je pohyb součástí zejména rehabilitačního procesu a začíná již v prvních dnech v nemocnici. Průběh a zahájení je dané ošetřujícím lékařem, ale zpravidla začíná již 12 – 24 hodin po trvajícím klidu na lůžku. Začíná se krátkým 5 – 10 minut cvičením horních a dolních končetin vleže na lůžku. Od druhého dne lze provádět aktivní cvičení končetin také vsedě na okraji lůžka a součástí je také nácvik správného dýchání. Pokud je vše pacientem dobře tolerováno, od 3. dne je možné trénovat vstávání ze sedu a krátké chůze. 3.-5. den může pacient chodit po pokoji samostatně zhruba 2x až 3x po dobu 5 minut. Chůze je v této fázi kombinovaná s cviky na lůžku. Na konci prvního týdne chodí pacient sám 3x denně cca 10 minut, zahajujeme nácvik chůze do schodů v doprovodu fyzioterapeuta. Délka nemocniční fáze je závislá na celkovém zdravotním stavu pacienta a trvá obvykle 7-12 dní.

Ambulantní trénink

Po propuštění z nemocnice dochází pacienti na řízený ambulantní trénink a důležitou součástí se stává pravidelné domácí cvičení. Ambulantní řízený trénink by měl plynule navazovat na hospitalizaci, nejpozději by měl začít do 3 týdnů od propuštění. Součástí je řada vstupních vyšetření, kdy podle získaných výsledků může být přesně stanoven tréninkový program. Pomocí spiroergometrického vyšetření se určí maximální spotřeba kyslíku, ale také tepová frekvence, při které pacient dosáhl na 50 % této hodnoty. Tuto stanovenou tepovou frekvenci by si měl nemocný hlídat a při tréninku ji dodržovat. Při pohybové aktivitě právě v tomto rozmezí se nejpříznivěji projevují faktory ovlivňující kardiovaskulární rizika. Další hodnotou, kterou hlídáme je krevní tlak, který se kontroluje před a po cvičební jednotce, nebo dle potřeby. Krevní tlak se při zátěži přirozeně zvyšuje, ale zvýšení by nemělo být prudké a významné. Limitem je rychlé zvýšení systolického tlaku o 30 mmHg, diastolického o 15 mmHg.

tří kritéria

Správnou pohybovou aktivitu po infarktu myokardu charakterizují 3 kritéria: frekvence, intenzita, trvání. Aby bylo dosaženo co nejlepších výsledků, je potřeba, aby trénink probíhal minimálně 3x – 5x týdně, proto ambulantní řízený trénink probíhá obvykle 2-3x týdně pod dohledem a navazuje na něj individuální domácí trénink minimálně 2x týdně. Ideální je v této fázi volit tzv. cyklické sporty = stále se opakující pohybové vzorce jako je např.: chůze, běh, plavání, rotoped, cyklistika, turistika, běh na lyžích apod. Výhodou je snadná regulace zátěže, aby bylo dosaženo optimální tepové frekvence, jak již bylo popsáno výše. Ideální je samotný trénink, který by měl v této fázi trvat 40 minut, doplnit o přípravnou fázi (cca 15-20 min.) před započetím vlastní aktivity a fázi zklidnění (10-15 min.) po jejím ukončení. V těchto přípravných a zklidňujících fázích se zaměřujeme především na protahování zkrácených svalů a posilování oslabených svalů, které nejsou při běžné aktivitě dostatečně zapojovány.

Příklady cvičení na posílení svalů horních končetin na židli s overballem
(dostupné z: https://aerobikblovice.wgz.cz/rubriky/zacvicte-si-doma/cviceni-na-zidli-2)

https://media1.wgz.cz/images/media1:510037da2ad2a.jpg/IMG_0003.jpg
                                                                                                                                                                                       
Příklady cvičení na posílení svalů horních končetin na židli s overballem
(dostupné z: https://aerobikblovice.wgz.cz/rubriky/zacvicte-si-doma/cviceni-na-zidli-2)

https://media0.wgz.cz/images/media0:510037d92bc28.jpg/IMG_0002.jpg                                                                                                                                                        

Další praktické příklady pro fázi zklidnění:

https://www.fyzioklinika.cz/navody-na-cviceni/uvolneni-svalu-a-krku

https://www.fyzioklinika.cz/navody-na-cviceni/protazeni-svalu-okolo-patere-sije

https://www.fyzioklinika.cz/navody-na-cviceni/protazeni-prsnich-svalu-pomoci-dvernich-zarubni

https://www.fyzioklinika.cz/navody-na-cviceni/automobilizace-hrudni-patere-do-extenze-opakovana-extenze-v-sede-modifikace-u-zdi

https://www.fyzioklinika.cz/navody-na-cviceni/protazeni-zadni-strany-stehen

https://www.fyzioklinika.cz/navody-na-cviceni/protazeni-lytka-a-achillovy-slachy-modifikace-na-schodu

Zhruba po 4-6 týdnech je vhodné doplnit vytrvalostní trénink také silovým cvičením. Ideální je začít posilovat bez přidané zátěže, tedy pouze s vlastní vahou těla. Důležité je dbát na kvalitu provedení pohybu a řídit se jistými pravidly, abychom se vyvarovali vzniku zdravotních rizik. Důležité je volit cviky se vztyčeným trupem, nezadržovat během cvičení dech, volit intenzitu dosahující 1/3 – ½ maximální síly a v neposlední řadě se vyhýbat dlouhotrvající statické zátěži. Tréninkový plán je tak velmi individuální a vždy by měl být sestaven tak, aby byl respektován zdravotní stav a aby byl v souladu s instrukcemi od ošetřujícího lékaře. Ideální je začít cvičit pod dohledem fyzioterapeuta, který Vám vytvoří cvičební jednotku, ukáže a naučí Vás jednotlivé cviky provádět správně a nastaví počet opakování a frekvenci.

Cvičební jednotka

Cvičební jednotka se zpravidla skládá ze 3 cviků. Důležitá je pro trénink tzv. maximální zátěž, kterou je nemocný schopen jednou bez pomoci překonat pro každý cvik. Nemocný cvičí na 50 % této hodnoty po dobu 30 vteřin, po kterých následuje 30 vteřinový klid. Zprvu raději volíme cviky o nižší zátěži, a zvyšujeme počet opakování v jedné cvičební jednotce. Silové cviky se provádějí pomalu a plynule, zhruba 2 cviky za 5 vteřin. Při dobré toleranci zátěže a hodnotách TK nižších než 200/120 můžeme zvýšit intenzitu cvičení přidáním zátěže - ideální jsou pak jednoruční činky o váze cca 2 kg, nebo přidat cvičení s odporovými gumami, prodloužením doby cvičení nebo opakováním základního cyklu. Je vhodné kombinovat cviky zaměřující se na svaly horních i dolních končetin. Důležité je po celou dobu sledovat hodnoty krevního tlaku a tepové frekvence.

Léčba

Proces léčby po  je dlouhodobý a je zapotřebí dodržovat správnou životosprávu, udržovat si optimální tělesnou hmotnost a pravidelně cvičit po zbytek života. Dodržováním celostního rehabilitačního plánu tak předcházíme případným recidivám tohoto onemocnění a zvyšujeme stupeň kvality života. U většiny pacientů je po ukončení rehabilitace možný návrat do normálního pracovního i soukromého života a kvůli intenzivní rehabilitaci dochází i ke zlepšení fyzické zdatnosti a zvýšení kvality života oproti stavu před infarktem myokardu.

Pozn.: Články prezentované fyzioterapeuty na webu fyzioklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta.
Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.

Cviky, které by Vás mohly zajímat

Chůze bokem na obě strany - představa překroku nízké překážky

Cvičení při chronických žilních onemocněních, po výměně kyčelního kloubu a…

Čapí chůze

Cvičení při chronických žilních onemocněních nebo udržování rozsahu pohybů kloubů…

Nácvik chůze o 2 francouzských nebo podpažních berlích

Nácvik chůze o berlích – zatížení operované dolní končetiny je…

Videa, která by Vás mohla zajímat

youtube Nácvik chůze o 2 francouzských nebo podpažních berlích

Nácvik chůze o 2 francouzských nebo podpažních berlích

youtube Nácvik chůze o 2 francouzských nebo podpažních berlích – chůze ze schodů

Nácvik chůze o 2 francouzských nebo podpažních berlích – chůze ze schodů

youtube Chůze po patách - krátké a stabilní kroky

Chůze po patách - krátké a stabilní kroky

Vaše otázky a odpovědi

Bolest bederní páteře a Nordic walking

Otázka: Dobrý den,je mi 64, jsem aktivní, cvičím, chodím denně, kolo, chronická bolest beder /2 roky/, S skolióza. Prosím, je pro mě Nord walking vhodný a mohu očekávat úlevu od bolesti v bedrech? Děkuji. Odpověď: Dobrý den,pokud již dlouhodobě trpíte…

Ruptura stehenního svalu

Otázka Dobrý den,dne 8.10.2016 při běhu na nerovném terénu jsem si způsobila rupturu zadního stehenního svalu. Nejprve asi 2 dny jsem nepřitáhla lýtko k zadečku, to teď již zcela bez problémů zvládám. Nemohu ale nosit podpadky, chodit rychleji a to…

Náprava chůze a držení těla

Otázka: Dobrý den,je mi 43let a cítím, že má chůze do V a skolióza čím dál více ovlivňuje mé tělesné rozpoložení a různé blokace a bolesti. Je možné u Vás se zaměřit na nápravu chůze a drženi těla?Děkuji. Odpověď: Dobrý…

Mohlo by Vás zajímat

COVID-19 - postkovidová terapie, příznaky, diagnostika, průběh

Onemocnění covid-19 se poprvé objevilo v roce 2019 a dnes neexistuje člověk, kterého by se nějakým způsobem tato problematika nedotýkala.…

Příprava na běžecký závod

Běháte rádi a máte už leccos odtrénováno? Rádi byste naběhané kilometry zúročili v závodě? Je vskutku jedno, zda byste se chtěli přihlásit…

Píchání v boku při běhu

Obtěžuje Vás neustálé píchání v boku při zvýšené zátěži, rychle se zadýcháte a bolí Vás k tomu všemu i krk a trapézy? To vše má…

Řekli o nás

Barbora Veselá – atletka
Barbora Veselá – atletka Barbora Veselá – atletka „Na FYZIOkliniku jsem poprvé přišla s akutním zánětem plantární fascie, který mě zastihl uprostřed závodní sezóny. Díky rázové vlně jsem se během týdne zbavila limitující bolesti a mohla jsem plnohodnotně absolvovat letní soustředění a zúročit tak tréninkovou dřinu v podzimní části…
Pomáháme profesionálním sportovcům
Pomáháme profesionálním sportovcům Pomáháme profesionálním sportovcům Jako soukromé centrum fyzioterapeutické péče jsme si vědomi toho, že naši klienti od nás očekávají maximální a profesionální péči. A to se snažíme dodržet a nezklamat Vaši důvěru. Naším cílem je Vám okamžitě a efektivně pomoci. A právě kvůli tomuto…
Hodnocení klientky - JUDr. Hana Hejlová
Hodnocení klientky - JUDr. Hana Hejlová Hodnocení klientky - JUDr. Hana Hejlová Vážená paní Bílková,Dne 23.5.2019 jsem se zúčastnila Vaší přednášky v Českých Budějovicích k problematice bolesti zad v souvislosti se sedavým zaměstnání. Úrovní Vaší přednášky, vystupováním a praktickými radami jsem byla nadšena a domnívám se, že Vaši přednášku by měl slyšet každý,…
Vyzva
Sleva
Vše o Rázové vlně
Nabídka léčby
Návody na cvičení
Dárkové poukazy
Hledáme fyzioterapeuty