Oteklé nohy

Otoky, neboli edémy, způsobuje nahromaděná intersticiální tekutina (tkáňový mok) a tím dochází ke zvětšení objemu. V případě přítomnosti otoků je potřeba provést diferenciální diagnostickou rozvahu, aby se zjistilo, z jakého důvodu vznikají. Otoky rozlišujeme na akutní a chronické, na vrozené a získané, na lokalizované a generalizované a na symetrické a asymetrické.

Generalizované otoky

Ke vzniku generalizovaných otoků vede pokles koloidně osmotického tlaku krve. Jedná se o projev systémového onemocnění srdce, ledvin, jater a o endokrinní poruchy. Při onemocnění srdce (pravostranná srdeční nedostatečnost) jsou otoky symetrické, na obou dolních končetinách. Většinou se nachází kolem kotníků, na nártech a na holeních a pokud zvýšíme polohu dolních končetin, tak se otoky zmenší. U ležících pacientů se nachází v oblasti zad. Při onemocnění ledvin (nefrotický syndrom) jsou otoky málo závislé na poloze dolních končetin a objevují se v oblasti obličeje a víček, kolem kotníků a na bércích. Do této skupiny hypoproteinemických otoků se řadí i jaterní choroby (cirhóza jater) a gastroenteropatie. Otoky mohou být způsobené i poruchou metabolismu vody např. při předávkování infúzí, kdy dochází k hyperhydrataci a kromě otoků je přítomná i dušnost a únava. K retenci tekutin dochází i při akutním nebo chronickém selhávání ledvin a to je spojené i s přírůstkem váhy. Generalizované edémy se tvoří i v období gravidity a u endokrinních chorob (porucha funkce štítné žlázy - hypothyreóza, choroby kůry nadlevin - Cushingův syndrom). Při poruše štítné žlázy nastává myxedém, který se označuje jako těstovitý otok s hrubou pórovitou kůží v oblasti holeně a tlakem v něm nelze vytvořit důlek. V pozdním stadiu hypothyreózy dochází k retenci vody a tím k přírůstku váhy. Otoky mohou být způsobené i užíváním léků (např. glukokortikoidy, blokátory kalciového kanálu, estrogeny, fenylbutazon atd.) a nebo např. v souvislosti s vysokou konzumací lékořice.

Lokalizované otoky

V souvislosti s místními otoky pomýšlíme zejména na žilní choroby (hluboká žilní trombóza = flebotrombóza, zánět povrchových žil = tromboflebitida, následky chronické žilní nedostatečnosti), na poruchu lymfatického systému, na alergickou reakci, na lipedém či na otok poúrazový a pooperační. Hluboká žilní trombóza postihuje ve většině případů levou dolní končetinu. Otok je většinou jednostranný, asymetrický, na pohmat bolestivý a elastický a může se projevovat i promodráváním končetiny. Začíná většinou v oblasti plosky a odsud se šíří do lýtka a do bérce, jindy může začít v pánevních žilách. Výše otoku je podle lokalizace trombózy. Uzávěr hlubokého žilního systému může nastat akutně, subakutně či chronicky a vzniká zejména u ležících pacientů a po operacích.

Tromboflebitida postihuje povrchové varikózní žíly a otok bývá jen v malém rozsahu. Při chronickém onemocnění žil se jedná o následek hluboké žilní trombózy nebo rozsáhlých povrchových varixů (křečových žil). Sekundárně mohou varixy vzniknout v těhotenství a při nádorovém onemocnění. Lymfatické otoky mohou být vrozené či získané. Lymfedém je chronický jedno nebo oboustranný otok v důsledku ztížení či zamezení průchodnosti lymfy. Otok je nebolestivý, bledý, chladný, nejdříve pastózní a pak tuhý. Vrozené otoky jsou geneticky podmíněné a objevují se po narození, v pubertě či později a označují se jako primární lymfedémy. Prosak může být na noze, v podkolenní i v celé dolní končetině a zhoršuje se teplem, před menstruací a při sezení.

K získaným otokům se řadí sekundární lymfedém. Zde blokáda lymfodrenáže nastává díky patologickém procesu, která nepostihuje primárně mízní systém. K těmto otokům nejčastěji dochází po úrazu, po operaci, po ozařování nebo jsou způsobené nádorovým bujením. Vždy je potřeba vyloučit přítomnost maligního onemocnění. U obézních se setkáváme s lipedémem, což je chronický symetrický otok, ve kterém lze udělat důlek a setkáváme se při tom i s celulitidou. S akutně začínajícím lokalizovaným otokem se setkáme i při alergických reakcích (alergie na potraviny, na léky a na bodnutí hmyzem). K dalším příčinám lokalizovaného otoku patří i stav po úrazu, otoky kolem očí provází dermatomyositidu.

Při přítomnosti otoků je vhodné klinické vyšetření, vyšetření krevního obrazu, kardiologické vyšetření, vyšetření cévního systému, urologické a gynekologické vyšetření, lymfografie a vyšetření malignity

Terapie se odvíjí od příčiny otoku.

Autor: FYZIOklinika s.r.o., Praha

Zdroj: Dlouholetá odborná praxe v oboru fyzioterapie, vzdělávání v oblasti fyzioterapie.

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.