Porod alternativní versus lékařský

Ohodnotit tento článek
(1 Hlasovat)
Zastánci přirozených porodů označení alternativní porod odmítají z obavy spojování se šarlatánstvím. Zdůrazňují historickou původnost svého přístupu k vedení porodu. "Rozhodně ne alternativní," říkají, "protože to není žádná alternativa. To je normální, přirozený porod, který v této podobě běží  v přírodě miliony let, takže to není nic nového, nic jiného než přírodní."
Pro jaký porod se rozhodnout
Zatímco příznivci lékařsky vedeného porodu chápou porod jako rizikovou záležitost, zastánci přirozeného porodu zdůrazňují naopak rizika vedlejších účinků lékařských zásahů. Zastánci lékařsky vedeného porodu hovoří jazykem "rizikovosti" porodu s tím, že obrací pozornost k patologickým porodům a silně zdůrazňují rizikovost porodního procesu, příznivci přirozených porodů hovoří jazykem "přirozenosti" porodu s tím, že odkazují především ke spontánním porodům, jejichž hladký průběh připisují právě na konto jejich "přirozeného" vedení. Odvrácenou stranu klasického porodnictví lze spatřovat především v tom, že porod přestal být jaksi paušálně považován za přirozený a nerizikový jev. Lékařské zásahy a medikace se objevují i tam, kde nejsou zapotřebí. Porod se (podobně jako smrt) ocitl daleko od běžného života. Ač považován za největší rodinnou událost, rodině byl v podstatě odebrán. Zdá-li se někomu toto hodnocení příliš příkré, ať najde jiná slova pro následující skutečnosti.

změna situace porodů v čr

Po celá léta byly naše ženy zvyklé přijímat autoritu institucí, aniž by nahlas projevily svůj názor. V posledních letech díky změně politické situace v ČR a intenzivnějšímu přísunu informací z jiných zemí se situace u nás mění. Ženy se začaly zabývat myšlenkou, kde a jakým způsobem se jejich děti narodí, a samy chtějí přizpůsobit průběh porodního procesu svým přáním a představám. Ty, které si vyberou za místo svého porodu porodnici a lékařské vedení porodu, nemají nejmenší problém. Hůře dopadnou ty ženy, které by zvolily domácí prostředí nebo porodní centrum. Tyto ženy jsou postaveny do pozice obtížných, rozmařilých a hazardujících žen. Jsou vystaveny stresu, protože v ČR neexistují porodnická centra, ani není zabezpečena péče během porodu doma.
Značné množství žen vzpomíná zejména na svůj první porod s nelibostí. Vybavují si neútulné a neosobní prostředí porodnice a bezmoc i strach, které pociťovaly v okamžicích, kdy s nimi porodnický personál netrpělivě manipuloval, znemožnil přítomnost partnera, bez vysvětlení aplikoval léky, injekce a infuze či hned po porodu odebral novorozené děťátko. Výrazná lékařská intervence najednou způsobila, že maminka po porodu propadla depresi z pocitu selhání v nejdůležitějším okamžiku svého ženského života. V této souvislosti se hovoří o negativním dopadu moderní medicíny na její pacienty. Jde o nevhodné lidské jednání lékařů a sester stejně jako o problematické či přímo nežádoucí působení užitých metod, zákroků a léčiv.

přednosti lékařsky vedeného porodu

Přednosti lékařsky vedeného porodnictví jsou zřejmé a nesporné v případech, dojde-li v těhotenství nebo při porodu k vážnějším komplikacím. V takovém případě představují vymoženosti moderní medicíny ohromný potenciál k zachování zdraví matky i dítěte. Tak např. císařský řez bývá v souvislosti s počtem zachráněných životů považován za nejvýznamnější chirurgický zákrok vůbec. Nezastupitelnou roli mají další lékařské zásahy do patologických porodů: použití kleští, vakuumextrakce, podávání léků či správně aplikovaná anestézie rovněž pomáhají zmírňovat utrpení a zachraňovat životy, chopí-li se jich schopný lékař ve správnou dobu. Zkušenou lékařskou pomoc nezbytně potřebují předčasně narozené děti nebo ženy, které by z důvodu vážné zdravotní komplikace, bez asistence lékařů, zdravé dítě možná vůbec neporodily.

kontakt matky a dítěte bezprostředně po porodu

Kontakt matky s dítětemNa počátku 80. let se vážně diskutovalo o rizicích kontaktu matky a dítěte po porodu ve smyslu rizika přenosu infekce z matky na dítě ale i opačně.V současné době byla nakonec zkonstruována nová rizika v přesně opačném smyslu. Jednalo se o rizika psychologických a potažmo fyziologických následků odloučení matky a dítěte po porodu ve smyslu problémů se zahájením kojení. Oddělení matky od dítěte bezprostředně po porodu bylo zdůvodňováno nutností profesionální péče o dítě za účelem rychlého rozpoznání patologických příznaků, které by porodem vyčerpaná matka - především prvorodička nemusela zachytit. Argumentací pro umístění matek na oddělení šestinedělí a dětí na novorozeneckém oddělení byl aspekt zajištění nutného odpočinku pro matku. Z pohledu propagátorů přirozených porodů je tento požadavek "nutného odpočinku" přiznaný pro lékařsky vedené porody (a je jejich logickým vyústěním), jenž svými zatěžujícími zásahy mnohdy přivedou ženu ke skutečnému fyzickému i psychickému vyčerpání. Následný odpočinek je pak po takovém porodu opravdu nutný, zatímco po "přirozeném" porodu jsou ženy už po několika hodinách schopné odejít z porodnice domů.

porod v jiné než klasické poloze

Mnohé porodnice dnes nabízejí možnost rodit v jiné než klasické poloze a mnohé mají k dispozici adekvátní porodnické pomůcky, např. porodní stoličku, avšak k porodům v jiné než klasické poloze dochází u nich fakticky pouze okrajově. Zhruba polovina českých porodnic sice deklaruje ochotu umožnit porod v jiné poloze než na zádech, avšak skutečnou možnost volby polohy při porodu má jen čtvrtina žen, jejichž porod byl spontánní. V jiné poloze než vleže nebo pololeže na posteli rodí 5% matek. Děje se tak především z důvodu neinformovanosti rodiček: více než čtvrtina matek o poskytování možnosti rodit v různých polohách vůbec neví. Druhým důvodem je konzervativnost porodníků. Ženy, kterým se podařilo porodit přirozeně, většinou nerodily poprvé a přípravě na porod i výběru vlastní porodnice věnovaly mimořádnou pozornost. Tyto ženy rodí statisticky významně častěji v jiné než klasické poloze.

rizika klasického porodnictví

Ač se o tom mnoho nemluví, i moderní medicína skrývá rizika, která mohou v konečném efektu převážit nad původně očekávanými klady zvolené léčby. Problém klasického porodnictví spočívá v tom, že lékaři a porodní asistentky paradoxně škodí tam, kde chtějí vlastně "pomáhat". S vidinou co možná nejrychlejšího porodu zapomínají, že spontánně rodící žena nic nepotřebuje tolik,  jako - řečeno trochu poeticky - klidné plynutí času a nerušenou možnost přesunu do "porodního" stavu vědomí. Dá se říci, že dnešní klasické porodnictví si zvyklo na pořádky, které vyhovují porodnickému personálu nesrovnatelně více než rodící ženě a její rodině. Je tomu tak proto, že porodnice (podobně jako ostatní hromadná zdravotnická zařízení) usilují ze všeho nejvíc o svůj rychlý a snadný chod. Požadavek, aby zajišťovaly taktéž adekvátní individuální péči a laskavé zacházení, představuje vzhledem k odlišným potřebám jednotlivých rodiček a vzhledem k svízelné celkové situaci našeho zdravotnictví značně obtížný (nikoliv však nesplnitelný) úkol.

Těhotenství a porod

výhody a nevýhody přirozeného porodu

Přirozený porod má následující výhody:
  • Není narušen přirozený rytmus a kontinuita porodu

  • Stahy dělohy jsou pravidelnější, častější a silnější

  • Podporuje se dilatace děložního hrdla

  • Více pohodlí, méně stresu a bolesti

  • Lepší stav novorozence

Ženy při aktivním porodu mají pocit, že se porodu plně účastní a že porod je v jejich moci. Po porodu má matka pocit, že dítě skutečně porodila a ne že z ní bylo vytaženo. Aktivním porodem se žena promění nejen ve svém nitru, ale i navenek jakoby zkrásní. Když se zaměříme na subjektivní pocity žen, které porodily aktivně, tak pochopíme, že porod může být fascinujícím, tvořivým a někdy až extatickým zážitkem. Ženy hovoří o nepopsatelném hnutí mysli, o "jiném stavu vědomí" při porodu, o touze křičet, pohybovat se a o blaženosti těsně po porodu, když držely nahé tělíčko svého narozeného dítěte.
Jak už bylo několikrát v pojednáních zdůrazněno, přirozený porod není chápán jako apriorně riziková záležitost, nýbrž jako zcela přirozený projev ženského organismu, do kterého není nutno, ba dokonce ani radno jakkoliv zvenčí zasahovat. Vychází se z přesvědčení, že prvořadým předpokladem úspěšného porodu je respektování základních potřeb rodící ženy. K nim patří především potřeba nerušeného klidu, potřeba tepla, potřeba intimity a potřeba pocitu bezpečí. Prožívá-li žena svůj porod v příjemné a uvolněné atmosféře, produkuje její tělo přirozenou cestou a v dostatečném množství hormony potřebné pro spontánní porodní činnost. Jsou-li podmínky porodu nepříznivé, spontánní porodní činnost se zastaví a děťátku musí být pomoženo na svět umělými zásahy.
Hormony nutné pro spontánní porod je ženské tělo buď schopno vyprodukovat samo, nebo mu jsou podávány uměle. Přirozenou cestou tyto hormony vznikají v podkorových centrech mozku, která řídí tzv. nižší a vůlí neovlivnitelné projevy našeho organismu, např. krevní oběh, tělesnou teplotu a pod. Aby mohla podkorová centra při porodu pracovat naplno, musí v jiné části ženina mozku, v mozkové kůře, dojít naopak k dočasnému útlumu. Mozková kůra je, jak známo, zodpovědná za vyšší, specificky lidské funkce, např. za vědomí, paměť, myšlení, vůli, aj. V ideálním případě se spontánně rodící žena během porodu ocitá ve zcela mimořádném a posunutém stavu vědomí (srovnatelným se sexuálním vzrušením při milostném aktu). Všechny podobné "výjimečné stavy" jsou ale naneštěstí velmi snadno zranitelné, a tak jestliže rodící ženu někdo nebo něco ruší, s velkou pravděpodobností nebývá schopna spontánně porodit.
K výhodám přirozeného porodu patří individuální a osobní zacházení s rodící ženou i jejím partnerem a citlivé zacházení s novorozencem (odbourávání příčin tzv, poporodního traumatu), neaplikování rutinních předporodních opatření, nepoužívání opiátů a analgetik, možnost výběru porodní polohy, nízké procento epiziotomií a operativních ukončení porodu, rychlé zotavení rodiček po porodu, bezproblémové šestinedělí, vysoké procento úspěšně a dlouhodobě kojících mateka koenčně přirozené posílení vazby mezi všemi členy nové rodiny.
V souvislosti s nevýhodami se samozřejmě nejvíce hovoří o horší možnosti poskytnout okamžitou pomoc rodící ženě či miminku v případě vzniku akutního nebezpečí. Zastánci přirozeného porodu však argumentují tím, že komplikace lze ve většině případů vystopovat již předem, a kromě toho se žádné seriózní alternativní porodnické zařízení nezříká úzké propojenosti s klasickou medicínou, takže možnost rychlého lékařského zákroku je vždy zohledněna buď bezprostřední blízkostí moderně vybaveného porodního (operačního) sálu, nebo možností rychlé přepravy do nemocnice.

možnosti použití porodnických alternativ

Popsané porodnické alternativy se mají nabídnout všem ženám s normálně probíhajícím těhotenstvím. Termín porodu má být určen výpočtem z velikosti plodu při prvním ultrazvukovém vyšetření. Těhotná žena se v den termínu porodu zastaví k ambulantní kontrole stavu těhotenství, zralosti porodních cest, krevního tlaku a moči. Při normálních nálezech je těhotná po termínu porodu sledována ambulatně a pokud porod nezačne nebo není zachycena jakákoliv abnormalita, je 14. den po termínu porodu přistoupeno k vyvolání porodu. U většiny těhotných však porod v tomto období začne samovolně.
Těhotenství a porod
Žena, která uvažuje o přirozeném porodu, by měla vědět, že přirozené porody nejsou určeny pro všechny ženy, a že je lze doporučit pouze takové rodičce, která:
  • je celkově zdravá a u níž se - stejně jako u jejího miminka - nevyskytují žádné předem odhadnutelné porodní komplikace

  • prošla pečlivou předporodní přípravou

  • k přirozenému porodu dospěla na základě vlastní, zcela dobrovolné a informované volby.

Lékaři spíše kladou důraz na to, aby byla matka kažkou chvíli někým kontrolována, a místo kontinuální lidské péče využívají techniku (časté přístrojové monitorování plodu, využívání elektrických pump pro podání infuze, epidurální analgezie, atd.). Výsledkem obou přístupů je přibližně stejný poměrný počet zdravých maminek a miminek. Rozdíl je spíše v tom, jakým způsobem bylo toho dobrého výsledku dosaženo. A je samozřejmě docela možné zkombinovat přístup "technologický" s přístupem "emocionálním". Přestože žena rodí s pomocí "porodnické techniky", je dobré, aby byla v neustálém kontaktu se svými blízkými, s porodní asistentkou, které věří a aby se jí tak dostalo plné psychické podpory. Tato kombinovaná péče je ta nejbezpečnější a nejefektivnější obzvláště pro maminky, které prožívají více méně komplikovaný porod nebo kde hrozí riziko nějaké vážné komplikace.

Chcete se zeptat?

Požadované pole
Požadované pole
Požadované pole
Světové studie neprokázaly příčinnou souvislost mezi způsobem vedení porodu a novorozeneckou úmrtností či nemocností. Světové studie ovšem také neprokázaly dopad běžně používaných diagnostických (ultrazvuk) a analgetických (epidurální anestézie) metod na průběh, kvalitu a ovlivnění porodu. Takové studie totiž - na rozdíl od těch prvních - neexistují.
Ať se podíváme na jakýkoli výzkum srovnávající porody, do kterých se zasahovalo, s těmi bez zásahů, vychází ty druhé lépe. Mnohé porodnické postupy s sebou přinášejí rizika nebo se míjejí účinkem. Jsou tedy zbytečné.
Dlouhodobé celostátní statistiky říkají, že 90% všech porodů je fyziologických, pouze 10% připadá na vrub porodům patologickým. Avšak slůvko "všech" je zde zcela zásadní, protože představuje porody prováděné jak v porodnicích tak mimo ně! Z toho vyplývá, že převedeme-li zcela všechny porody do nemocnic, hodnotu 10% tím nesnížíme! Tento fakt uznávají i sami lékaři.
Nejšťastnější miminka se rodí ženám, které se řídí svým přirozeným intelektem a jsou přitom ohleduplně podporovány okolím.
Na závěr tohoto dílu dovolte uvést citát americké porodní fyzioterapeutky, školitelky a spisovatelky Penny Simkin:
"Být živi z porodu nestačí. Nastala doba naslouchat ženám. Věnovat pozornost jejich potřebám a přáním. Povzbuzovat je, aby se nebály vyjadřovat a prosazovat to, co si myslí, že by se v porodnictví dalo dělat jinak a lépe."
 
Autor: Mgr. Iva Bílková, FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., Praha
Zdroj: Klinické zkušenosti ze soukromé praxe v oboru fyzioterapie

Doporučujeme: Cviky prezentované na našich webových stránkách jsou připraveny a prezentovány univerzitně vzdělanými fyzioterapeuty. Jednotlivé cviky provádějte pouze v případě, že jste si vědomi konkrétní příčiny problému (symptomů) svého zdravotního stavu. V případě nejasností kontaktujte fyzioterapeuta, nebo rehabilitačního lékaře. Některé cviky Vám při špatném výběru mohou zdravotní stav zhoršit!

Copyright: Využití materiálů textových, obrazových, filmových zveřejněných na tomto webu není povoleno.

Neoprávněné kopírování obsahu bude postihováno v souladu se zákonem. V případě zájmu o spolupráci, prosím, kontaktujte společnost FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o..

Související cviky

Fyzioterapie u dětí se skoliozou - jak by měl vypadat denní cvičební program

Máte doma předškoláka nebo školáka, který má diagnostikovanou skoliózu? Nejste si jistí, jak přesně naprogramovat den, abyste zvládli domácnost, práci, školní přípravu, kroužky a přitom ještě cvičit podle instrukcí fyzioterapeuta? Harmonogram není těžký, jen vyžaduje od Vás důslednost ke cvičení…

Psychomotorický vývoj dítěte - 31. až 36. měsíc

V dnešním závěrečném díle seriálu o psychomotorickém vývoji dětí se zaměříme na období mezi 31. až 36. měsícem. Opět Vám přinášíme řadu návodů na to, jak si sami doma můžete otestovat, zda vývoj Vašeho tříletého dítěte probíhá tak, jak má.…

Psychomotorický vývoj dítěte - 5. až 6. měsíc

V minulých dílech tohoto seriálu jsme Vás seznámili se všemi dovednostmi, podle kterých hodnotíme správnost psychomotorického vývoje dětí. Postupně jsme prošli obdobím od narození až do 4. měsíce věku dítěte. Dnes se zaměříme na to, jak můžete sami kontrolovat správný…

Videa, která by Vás mohla zajímat

Mohlo by Vás zajímat

Psychomotorický vývoj dítěte - 11. až 12. měsíc

Dnešní díl našeho seriálu o psychomotorickém vývoji bude pomyslným završením celoročního snažení našich dětí. 11. a 12. měsíc života je v psychomotorickém vývoji dítěte velmi významným předělem. Za dvanáct měsíců, které jsme společně krok za krokem sledovali, se totiž z…

Úvod do psychomotorického vývoje dítěte

Ke zpracování tématu o psychomotorickém vývoji mě inspirovaly maminky, které jsem slýchávala na dětských hřištích.text Jedna byla hrdá na to, že její miminko již sedí, ačkoli je mu teprve 5 měsíců. Jiná zase hlásila, že svému osmiměsíčnímu synkovi koupila chodítko…

Fyziologické změny v těhotenství

Během těhotenství čeká tělo ženy spousta změn. Smyslem tohoto článku není podat vyčerpávající informace, co všechno se v těle děje, ale spíše vysvětlit jak tyto změny ovlivňují pohybový aparát maminky a jestli je lze případně vyrovnávat a nahrazovat. Vše se…

Vaše otázky a odpovědi

Vysvětlení ultrazvukových nálezů

OTÁZKA: Dobrý den,mám 3,5 měsíčního syna a na třetí kontrole kyčlí nám bylo uvedeno ve zprávě toto: "sono Ia bil. jádro + dx".Podotýkám, že u dvou předešlých kontrol bylo označení stejné, akorát bez jader.Můžete mi to prosím přeložit??Děkuji moc ODPOVĚď:…

Skolióza páteře a těhotenství

OTÁZKA: Dobrý den,chci se zeptat, jestli můžu normálně otěhotnět, když jsem po operaci páteře tři a půl roku a jsem zdravotně v pořádku. Mám operovanou jen hrudní část, kde mám dvě titanové tyče, ale stále mám, i když teď už…

Zvládání bolestí páteře v těhotenství

OTÁZKA: Dobrý den,je mi 29 let, s partnerem máme 10-ti letou dceru a pokoušeli jsme se dlouho o další miminko. Jenže problém byl v tom, že jsem jako antikoncepci měla injekci s názvem DEPO-PROVERA. Po nějakých pěti letech se mi…
banner navody mob
banner clanky mob
RV banner
chcete se léčit zdarma

Řekli o nás

Z běžeckých závodů Z běžeckých závodů Pan M. N. - Pražský půlmaraton, 8. 4. 2014 Před pražským 1/2maratonem jsem měl cca třítýdenní bolesti na vnější straně pravého kolene. Měl jsem velké obavy, zda vůbec 1/2maraton odběhnu. Dozvěděl jsem se z internetových stránek Runczech.cz, že budete ve…
Barbora Veselá - atletka Barbora Veselá - atletka „Na FYZIOkliniku jsem poprvé přišla s akutním zánětem plantární fascie, který mě zastihl uprostřed závodní sezóny. Díky rázové vlně jsem se během týdne zbavila limitující bolesti a mohla jsem plnohodnotně absolvovat letní soustředění a zúročit tak tréninkovou dřinu v podzimní…
Anna Dušková - krasobruslařka Anna Dušková - krasobruslařka "Měla jsem dlouhodobě vážné problémy s úponem zadního stehenního svalu, které mi vůbec nedovolovaly zaujmout pozici v Biellmann piruetě. S těmito bolestmi mi jinde nedokázali pomoci. Začala jsem navštěvovat paní Mgr. Bílkovou a nebýt fyzioterapie s ní kombinované s fokusovanou…