Pomůžeme ke zdraví
FYZIOklinika
Dnes je otevřeno 7:00-20:30
FYZIOklinika Volejte od 7:00-19:00

Stresové zlomeniny u běžců – vše, co potřebujete vědět

Může se to stát prakticky každému. Ať už běháme rekreačně a snažíme se překonávat svoje možnosti, nebo trénujeme na medaile. Nejdříve se začne objevovat malá bolest. Nepříjemná, ale snesitelná. Většina z nás to odsoudí jako drobnou naraženinu, nebo následek špatného došlapu a vesele běhá dál. Ale bolest se zhoršuje, až nakonec znemožňuje běh i chůzi. V tu chvíli již celí nešťastní hledáme lékaře. Zde po vyšetření a následném rentgenu dostáváme diagnózu únavová zlomenina.

Jak je ale možné mít zlomeninu bez pádu? A čeká nás noha v sádře? Co v takovém případě můžeme dělat a lze tomuto onemocnění zabránit? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete v následujících řádcích.

Unavené kosti

Únavová zlomenina, nebo také Stress fracture je podle studií třetím nejčastějším zraněním u vytrvalostních běžců. Toto nepříjemné onemocnění vzniká na základě nepřiměřené zátěže. K tomu může dojít například při rychlém navyšování uběhnuté vzdálenosti, nebo skokovém zvýšení zátěže. V zatěžovaných kostech vznikají mikrotrhliny, které se nemohou přirozeně zhojit, na kosti se tvoří dlouhodobě vazivový svalek (struktura vznikající v reakci na poranění kosti) a přichází první příznaky. Těmi je již zmíněná narůstající bolest, otok a citlivost na dotek. Podrobnější informace o stresových zlomeninách můžete nalézt zde.

Na která místa si tedy dát pozor? U běžců převažuje stresová zlomenina kosti holenní a to s četností mezi 25-59%. Průzkumy ukazují, že tato fraktura se vyskytuje u běžců všech kategorií, kteří za týden uběhnou více jak 30 km. Při běhu v náročném terénu se zlomenina objevuje přední části kosti, zatímco u běhů zaměřených na vytrvalost spíše v zadních oblastech.

Druhá nejčastější stresová zlomenina se vyskytuje v oblasti metatarzů (nártní kosti). Zde se čísla pohybují mezi 10 až 25%. Obzvláště ohrožený je druhý a třetí metatarz, jelikož jejich těla jsou delší a tím i fragilnější. Fraktury v této oblasti se vyskytují spíše při vyšší intenzitě tréninku, a to konkrétně při uběhnutí nad 100 km za týden.

Poslední stresová zlomenina, kterou zde budeme více rozebírat je v oblasti kosti lýtkové s incidencí 7-23%. Nejčastější místo vzniku je v dolní třetině kosti. Tento typ zranění vzniká při maratonech a trail runningu.

Únavové zlomeniny se mohou objevit samozřejmě i oblasti kosti stehenní, hlezenní, patní, ale i v oblasti pánve, nebo čéšky. Toto onemocnění se zde však objevuje vzácně s četností výskytu v řádech několika procent.

Co dál?

To je velmi dobrá otázka, na kterou však nelze jednoznačně odpovědět. Určující v tomto směru je míra poškození kosti a potenciál k plnému zhojení. Obecně se únavové zlomeniny dělí na takzvané high-risk, nebo low-risk.

Začněme s tím horším. Zlomenina s označením high-risk má malou či žádnou tendenci k hojení. Vzniká obvykle v místech, kde je na kostní tkáň pod tahem a může vést k dalším komplikacím zdravotního stavu. V tomto případě je léčbou často operace, přičemž velikost zásahu a následná péče závisí na hodnocení lékaře. Naštěstí u běžců je tento typ relativně vzácný.

Low-risk kategorie tvoří tedy majoritu stresových zlomenin. V tomto případě je léčba konzervativní a sestává se ze dvou fází:

Aktivní odpočinek

V první fázi léčby stresových zlomenin je nejdůležitější aktivní odpočinek. Měli bychom se vyvarovat veškerých sportů, které způsobují jakékoliv bolestivé podněty v dané oblasti. To ovšem neznamená, že budeme celou dobu ležet v posteli. Tělo pro stimulaci hojení vyžaduje pohyb. Je však vhodné navštívit kvalitního fyzioterapeuta, pro zhodnocení vhodných a nevhodných sportů či aktivit. Obecně se dá říci, že ze sportů jsou na místě ty, při kterých dochází k minimálním nárazům pro bolestivou končetinu. Zmiňme například plavání, běhání v bazénu, spinning, případně cyklistika. Vždy se však řídíme bolestí, která nám spolehlivě signalizuje co vhodné je a co ne.

Pokud zmírňujeme bolesti analgetiky, je nutné se vyhnout lékům spadajícím do skupiny nesteroidních antirevmatik.

Kromě zmíněných sportů je vhodné též pravidelné cvičení pro udržení svalové síly a odstranění případných příčin vzniku zlomeniny samotné. Zaměření by mělo být zejména na stabilizaci a harmonizaci funkce končetiny. Využít můžeme například tyto cviky na stabilizaci kyčelního kloubu, kolenního kloubu a kotníku s občasným zařazením prvků pro aktivaci středu těla. I zde se však řídíme bolestí, která signalizuje, že na daný pohyb není kost ještě připravena.

Návrat na trať

Druhá fáze začíná dva týdny po odeznění bolestí při běžných aktivitách. Zde se terapie začíná soustřeďovat na obnovu výkonnosti, zlepšení rovnováhy, dosažení přiměřené flexibility. Nadále se také zvyšuje stabilita středu těla a kořenových kloubů. Při těchto cvičeních je možné používat různé pomůcky, které zvyšují náročnost na stabilitu, zvyšují množství zapojených svalů a zároveň mírní tvrdé nárazy. Příklady jednotlivých cviků jsou uvedeny zde.

V tomto období také začíná návrat k běhu. Návrat by však měl být pozvolný. Začíná se lehkým klusem, nebo indiánským během na velmi krátkou vzdálenost. Intenzita se plynule navyšuje tak, aby v rámci 3-6 týdnů došlo k návratu původní výkonnosti. Znovu se zde budeme opakovat a zdůrazníme, že tento proces by měl být prostý bolestí. Pokud budeme běhat přes bolest, ohrozíme celý hojící proces a můžeme se v léčbě vrátit zpět na začátek.

Když jde o rychlost

Proces hojení stresové fraktury lze i urychlit. Zde nastupuje léčba rázovou vlnou. Dle studií terapie rázovou vlnou podporuje uvolňování růstového faktoru kostí, podporuje vaskularizaci a nabuzení osteoblastů. Díky tomu dochází k urychlení hojení a dřívějšímu návratu na trať. Pokud se tedy chceme vrátit k našemu oblíbenému sportu nadstandardně rychle je dobré zvážit i nadstandardní metody.

Konec stresům

Z předchozích odstavců můžeme nabýt dojmu, že běhání je obecně nezdravá aktivita, která akorát poškozuje naše kosti. Nebojte, není tomu tak. Stresové zlomeniny vznikají na základě dlouhodobého přepínání vlastních sil s častým přičiněním dalších faktorů.

Jak tedy vzniku těchto a vlastně problémů při běhu obecně zabránit?

Odpověď není jednoduchá. Začněme na místě, které se jaksi první nabízí. U nohy a to ve smyslu celé dolní končetiny.
Není snad nutné zdůrazňovat, že náš pohybový aparát je velmi komplexní. A možná právě díky této složitosti může často docházet k určitým chybám, či nedokonalostem v jeho funkci. Tento problém většinou donutí naše tělo, k adaptaci a nalezení náhradního pohybového řešení, které pracuje se zmíněnou poruchou. Vzniká pohyb neekonomický a často přetěžující určitou část těla, ve které vznikají obtíže, jako třeba stresová zlomenina. Pokud tedy pravidelně cítíme při běhu nějaký diskomfort, nebo chceme mít jistotu, že je vše v pořádku, je dobré navštívit fyzioterapeuta, nebo běžeckého trenéra.
Jsou zde však i další faktory, které ke vzniku stresových zlomenin přispívají. Povrch výrazně ovlivňuje intenzitu nárazů, které končetina při dopadu tlumí. Čím tvrdší dopady, tím větší náraz a větší stres pro nohu. Rizikové je i časté střídání povrchů, či dlouhodobé běhání do kopců. Ať už běháme, kdekoliv, platí zde pravidlo, že obuv by měla vždy odpovídat běžeckému povrchu.
Další téma je strava. Ta by měla být pestrá, zdravá a upravena tak, aby tělu umožňovala dokonalou regeneraci po sportovním výkonu.

Poslední téma, které rozebereme je intenzita tréninku. Každý má radost, když překoná své osobní rekordy. Občas ale tlačíme na posouvání laťky příliš. Při stanovení cíle a intenzity bychom měli brát v potaz svalovou únavu, dostatečnou regeneraci a postupné navyšování zátěže.

Jen okrajově zmiňme další vlivy jako jsou hormonální dysbalance, hustota kostí, popřípadě přepínání vyčerpaného organizmu.
Běhání je tedy v podstatě zdravá pohybová aktivita. Ale jako u všeho záleží na formě běhu a běžce. Ať už trénujeme na maraton, nebo chceme jen najít odreagování, musíme vždy o svém pohybu přemýšlet. Pouze inteligentní, přiměřený, dostatečně kompenzovaný pohyb je pro naše tělo zdravý a bezpečný.

Autor: FYZIOklinika s.r.o., Praha

Zdroj: Dlouholetá odborná praxe v oboru fyzioterapie, vzdělávání v oblasti fyzioterapie; http://www.sjosm.org/article.asp?issn=1319-6308;year=2017;volume=17;issue=1;spage=1;epage=6;aulast=Vasiliadis; https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3497945/; https://www.aafp.org/afp/2011/0101/p39.html; https://www.researchgate.net/publication/6997745_High-Risk_Stress_Fractures_Pathogenesis_Evaluation_and_Treatment; https://www.researchgate.net; JAMES H. CALANDRUCCIO, BENJAMIN J. GREAR, BENJAMIN M. MAUCK, JEFFREY R. SAWYER, PATRICK C. TOY, JOHN C. WEINLEIN, The Clinics: Orthopedics – Svazek 47,Vydání 4, Elsevier Health Sciences, 2016, ISBN 0323463223

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.

Související cviky

Související videa

Pro zobrazení klikněte na

Běžecká abeceda - Zakopávání

Pro zobrazení klikněte na

Běžecká abeceda - Skoky stranou

Pro zobrazení klikněte na

Běžecká abeceda - Skipping – zdvihání kolen

Pro zobrazení klikněte na

Běžecká abeceda - Odpichy neboli jelení skoky

Články, které by vás mohly zajímat

Píchání v boku při běhu

V tomto článku Vám vysvětlíme, co se děje v těle při zvýšené zátěži a co dělat, aby jste se vyhnuli nepříjemným pocitům.

Jak správně běhat a proč využít taping při běhu?

Jak má vypadat správné držení těla? A kdy je vhodné použít při běhu tape? To vše se dozvíte v našem článku.

Běh a zdravotní problémy po závodu

Běháte rádi? V tomto článku se dozvíte na co si dát pozor, aby vám běh nepřinesl více škody než užitku.

Běžecká obuv

Vysoce odpružená a nárazy tlumící obuv, barefoot obuv, či běh na boso? Jaké jsou pozitiva a negativa různých druhů bot?

Z Vašich dotazů by Vás mohlo zajímat

Přetrénování

Dobrý den,jsem nadšený celoživotní trailový běžec. Běhám téměř denně, asi 15 km. Poslední dva týdny ovšem vůbec nemám k běhu a bohužel k žádné fyzické námaze chuť a cítím se neustále unavená. Pořád bych spala, do ničeho se mi moc…

Natažené úpony po běhu

Dobrý den.Od 1.1. letošního roku jsem začal běhat. Každý druhý den asi 4km. Z počátku střídavě chůze-běh. Po měsíci mám bolesti na vnitřní straně levého kolene a dotykovou bolest někde pod menyskem na vnitřní straně. Při běhu se t…

Běh po operaci kotníku

Dobrý den,jsem po komplikované zlomenině kotníku a nyní se nabízí pouze operativní řešení. Chtěla bych se tedy zeptat, zda je možné s umělým kloubem například běhat?Děkuji za odpověď.