Zlomeniny jsou velmi časté úrazy, které se ne vždy správně a bez komplikací zhojí. Mezi nejčastější komplikace při hojení patří tzv. pseudoartrózy – paklouby. Pokud se zlomenina nezhojí zhruba do 6–8 týdnů, jedná se o pakloub. Ten je prokazatelný na RTG snímku. Vzniká tak, že úlomky kostí nesrostou, ale zůstávají volně pohyblivé. V místě zlomeniny se vytvoří vazivová výplň obalená vazivovým pouzdrem s tekutinou uvnitř. Pakloub může být velmi pohyblivý, takový nesnese žádnou zátěž (chabý pakloub). Může také vzniknout tzv. pevný pakloub, který je možné zatěžovat a jehož bolest se objeví až po delší době.
Postup hojení kosti a příčiny vzniku pakloubu
Pro správné zhojení kosti je důležité znehybnění zraněné části, aby měla zlomenina dostatečný klid na vytvoření vazivového svalku. To je první pevnější spojení kostních úlomků. Z něj se postupně stává chrupavčitý svalek, který začíná tvořit kostní hmotu. V poslední fázi hojení dochází k přestavbě na pevnou kost. Úspěch hojení závisí rovněž na cévním zásobení a výživě kostí. V případě, že je zlomená část nedostatečně fixována, zatěžována, či je v místě zlomeniny nedostatečné krevní zásobení a tudíž nedostatečná výživa, vzniká pakloub. Postižená část končetiny bolí, může být i oteklá a zarudlá.
Postup hojení a tvorby nové kosti můžeme pozorovat prostřednictvím speciální zobrazovací metody – kostní scintigrafie. Právě díky této metodě byl prokázán vliv rázové vlny na hojení komplikovaných zlomenin, a to zejména u pakloubů a u opožděného hojení zlomenin. Tyto komplikace se často řeší i chirurgickým zákrokem, zejména v případech, kdy selhala konzervativní léčba. Nicméně v dnešní době jsou vyvíjeny nové neinvazivní metody léčby, mezi které patří právě terapie rázovou vlnou.
Studie o vlivu rázové vlny na nápravu zlomenin
Studie zabývající se vlivem terapie rázovou vlnou na hojení zlomenin prokázala pozitivní reakci kostní tkáně na mechanické vlnění. Pomocí kostní scintigrafie byl zaznamenán stav kosti těsně před terapií rázovou vlnou a dva týdny poté. U sledových skupin byl zaznamenán zvýšený příjem látek nutných pro novotvorbu kosti, což dokazuje, že rázová vlna urychluje dynamiku kostního metabolismu u většiny pacientů.
Léčba pomocí rázové vlny napomáhá zvýšení aktivity angiogenních růstových faktorů (látky důležité pro novotvorbu cév), díky tomu mohou rychleji růst a specifikovat se kostní buňky, ze kterých vzniká již zmíněný kostní svalek.
Do studie bylo zařazeno 31 pacientů s komplikovaným hojením zlomenin. Celkem se účastnilo 11 žen ve věku 31–68 let a 20 mužů ve věku 21–72 let. Dvaadvaceti byla diagnostikována pseudoartróza, devíti opožděné hojení kostí. Před terapií rázovou vlnou byli všichni pacienti neúspěšně léčeni běžnými operativními i neoperativními metodami. Během terapie mělo 26 pacientů zlomeniny stabilizované pomocí kovových dlah.
Skupiny pacientů
Skupina (léčba) | Počet (n) | Doba od zranění (týdny) | Pohlaví | Průměrný věk | Typ komplikace | ||
M | Ž | Pseudoartróza | Opožděné hojení kostí | ||||
Skupina I (neúspěšná) | 19 | 109,89 | 13 | 6 | 47,2 | 14 | 5 |
Skupina II (úspěšná) | 12 | 71,33 | 7 | 5 | 47,9 | 8 | 4 |
Sledovaná skupina byla rozdělena do dvou podskupin na základě výsledků léčby dosažených po 24 týdnech aplikování rázové vlny. V první skupině (n=19) byly zahrnuty případy nekompletního srůstu zlomenin. Druhá skupina (n=12) zahrnovala pacienty s kompletním srůstem zlomenin. Kontrola pomocí kostní scintigrafie byla provedena těsně před aplikací rázové vlny a dva týdny po ní.
Zlomené kosti
Celkem | Kost vřetenní | Kost loketní | Stehenní kost | Holenní kost | Kost pažní | Meziprstní kůstky |
n=31 | 5 | 5 | 4 | 8 | 8 | 1 |
Pomocí kostní scintigrafie bylo sledováno hromadění radiofarmaka (radioaktivní látky, která je zachytávána kostní tkání a jejíž postupný rozpad je doprovázen vysokoenergetickým zářením, které umožňuje zobrazení sledované oblasti) v místě zlomeniny.
Chcete se zeptat?
Výsledky
Pomocí kostní scintigrafie byl prokázán vliv rázové vlny na metabolickou aktivitu kostní tkáně při komplikovaném hojení zlomenin, a to i v případě chronických obtíží. Ukázalo se, že čím bylo nižší nahromadění radiofarmaka v místě zlomeniny před léčbou rázovou vlnou, tím lepší výsledek se dostavil.
U obou skupin byl prokázán nárust vstřebávání radioaktivní látky po léčbě rázovou vlnou. Nejvýznamnější byl však u kompletních srůstů. Toto zjištění ukazuje, že nízká aktivita kostního metaboslimu je předpokladem pro pozitivní léčbu pomocí rázové vlny. Ve skupině s neúplnými srůsty nebyl naměřen statisticky významný vzestup hromadění radioaktivní látky. Nutno podotknout, že míra nahromadění u těchto zlomenin byla zpočátku vysoká, tudíž aktivace kostního metabolismu byla limitována.
Velmi zřídka docházelo ke snížení hromadění radiofarmaka, a to pouze u neúplných srůstů.
Autor: Bc. Anežka Šplíchalová, FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., Praha
Zdroj: Predictive role of scintigraphy (BS) in bone union induction using extracorporeal shock wave treatment (ESWT) dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3772561/