Fyzioterapie 21. století léčí popáleniny, bércové vředy i poruchy erekce

Pryč jsou doby, kdy si lidé chodili na fyzioterapii odpočinout jako k masérovi. Proměnila se skladba a náročnost cviků i vybavení ordinací. Vysokoškolsky vzdělaný fyzioterapeut umí provést odbornou diagnostiku, odhalit příčinu problému a naordinovat nejvhodnější postup léčby. „Rovnocenným lékařským oborem je fyzioterapie něco málo přes dvacet let. Ještě v 90. letech fyzioterapeuti studovali v nástavbovém studiu, předtím bylo možné studovat rehabilitaci jen v rámci maturitního středoškolského vzdělávání. V tomto počátečním období se u některých pacientů vžil stereotyp fyzioterapeuta jako maséra nebo sestřičky. Obor ale rychle roste. Současný fyzioterapeut s výhradně univerzitním vzděláním má o pohybovém aparátu hlubší znalosti než praktický lékař či neurolog, své pacienty podrobuje odbornému vyšetření, umí určit příčinu bolesti a s pacientem začne podle jeho zdravotního stavu a kondice pracovat na jejím odstranění. Na rozdíl od maséra svaly nejenom uvolní, ale zasahuje i do dalších struktur, tak aby pacienta vyléčil,“ popsala Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.

Fyzioterapeuti mají nyní v rukách nástroje, kterými se jejich schopnosti rozvinuly ještě dále, než dospěla ‚první fyzioterapeutická revoluce‘ na konci 90. let. Tenkrát se fyzioterapie posunula významně kupředu zásluhou velikánů, jako je Václav Vojta, Karel Lewit, Vladimír Janda, Jan Jirout, František Véle nebo velmi známá Ludmila Mojžíšová. Jejich poznatky pohybového aparátu a manuální metody stále tvoří silnou páteř oboru. „V současnosti však sahají schopnosti fyzioterapeutů ještě mnohem dál, a to díky rozvoji nových technologií v oblasti neinvazivní regenerační léčby. Do devadesátých let se poměrně ve velkém využívaly k regeneraci pohybového aparátu fyzikální terapie jako magnetoterapie, elektroléčba, případně vodoléčba. V dnešní době se čím dál více přesouváme k využívání výrazně efektivnějších pomocníků. Ať už je to laser terapie, která se stala dostupnější, nebo fokusovaná rázová vlna, kterou pokládám za nejefektivnější regenerační fyzikální terapii dneška,“ připomněla Iva Bílková.

Klasické problémy jako zamrzlé rameno, tenisový loket nebo bolavá Achillova šlacha dřív trápily pacienty několik měsíců i let! Dnes je léčba otázkou dnů či týdnů nebo v případě dlouhodobých chronických potíží týdnů až jednotek měsíců. Nový přístup je ve srovnání s konzervativní léčbou vždy efektivnější a bolestivost je jen okrajový problém. „Například léčba ischemických zánětů šlach v posledních 10 letech prodělala neuvěřitelný pokrok. Dříve byli lékaři hodně zvyklí spoléhat na injekce kortikoidů a další invazivní řešení. Dnes nejsou jehly mnohdy třeba. Zánětlivá onemocnění měkkých tkání hojí fokusovaná rázová vlna, která v kombinaci s manuální fyzioterapií urychluje dobu hojení až desetinásobně. Úlevu od bolesti může pacient cítit už po první aplikaci,“ doplnila Iva Bílková.

Kromě svalových, kosterních a kloubních problémů umožňují moderní fyzioterapeutické metody s využitím technologií, jako je rázová vlna, urychlovat hojení řezných ran a popálenin, zhojit bércové vředy nebo vyřešit erektilní dysfunkci. „Pro každou diagnózu je vhodný jiný typ rázové vlny. Jeden pomáhá při prostých blokádách obratlů, žeber nebo u přetížených svalů, druhý je lepší pro komplikovanější bolesti zad, urychluje léčbu zánětů měkkých tkání, zlomenin nebo pomáhá i při některých neurologických diagnózách, další typ rázové vlny účinně hojí řezné a mokvající rány. Je trochu škoda, že v českých ordinacích převládá radiální rázová vlna a povědomí obyvatel o té fokusované a planární chybí. Někteří pacienti jsou pak k navrhované léčbě skeptičtí, protože už terapii rázovou vlnou podstoupili, ale neměla takový účinek. Fokusovaná rázová vlna však funguje zcela jinak, denně ji aplikujeme mnoha pacientům, nejčastěji s bolestí kloubů, šlach a komplikovanou příčinou bolesti zad, například při výhřezu meziobratlové ploténky, s úspěchem léčby v až 95 procentech případů,“ upřesnil ředitel FYZIOkliniky Zdeněk Bílek.