Uvolnění jizvy

V průběhu života většina z nás přijde k nějaké té malé nebo větší jizvě a nezáleží na tom, jestli ji způsobil úraz, operace, nebo špatně zahojená kožní choroba. Správná péče o jizvy totiž nemá jen estetický efekt, ale především pokožce okolo jizvy vrací alespoň část původní elasticity.

Co je jizva

Jizva je součástí přirozeného procesu hojení kůže. Vzniká jako následek porušení, které může být náhodné (při úrazu), nebo dokonce plánované (např. při chirurgickém zákroku). Některé přírodní kmeny, především z Afriky, dokonce jizví svoji pokožku záměrně v rámci rituálů a určování příslušnosti ke kmeni. Například Dinkové (největší etnická skupina v Jižním Súdánu) si je vyřezávají na čelo a spánky. Dobrovolné jizvení má pravděpodobně nejdelší historii ze všech způsobů „zdobení“ těla. V současnosti v zahraničí existují studia, kde si zájemci mohou nechat jizvením, tzv. skarifikací, vytvořit na tělo různé ozdobné obrazce.

Faktory ovlivňující hojení

Rozsah a vzhled jizvy závisí na mnoha okolnostech. Intenzivně se mění až do 18 měsíců od svého vzniku. Čerstvé jizvy se odstraňují mnohem jednodušeji a s lepším efektem v porovnání se starými. Studie dokazují, že je možné ovlivnit a uvolnit napětí i u několik let starých jizev. Schopnost hojení kůže po různých typech poranění nebo po chirurgických zákrocích je u každého pacienta jiná. Jizvy mají nejrozličnější tvary, barvy a velikost.

Proces hojení ran je u člověka do určité míry podmíněný geneticky a ne vždy probíhá podle našich představ, přičemž například záněty proces tvorby nové, zdravé tkáně komplikují. Při léčbě větších, plošných jizev, které zůstávají například po popáleninách je třeba spolupracovat s odborníkem.

Při chirurgických zákrocích nepochybně svojí úlohu hraje způsob šití, použití vstřebatelných materiálů a podobně.

V rámci pooperační rehabilitace, kromě cílené pohybové léčby, je důležitá také následná péče o jizvu. Jizvy po dobu léčby vyžadují především vlhkost a maximální přístup kyslíku. Hydratace napomáhá produkci kolagenu pro rychlejší hojení a je klíčem k dosažení maximálního efektu. Práci s jizvou můžeme zahájit hned první den po vyjmutí stehů. V následujícím období jde o zvyšování kondice, síly a úpravu koordinace pohybů.

Typy jizev

Podle vzhledu rozeznáváme:

• Hypertrofické jizvy (vyvýšené)
  Vznikají nadměrnou tvorbou nové kůže, jsou obvykle červené, hrubé a tvrdé. Často svědí nebo bývají bolestivé a nepříjemné. Mají tendenci vystupovat nad úroveň okolní kůže, přičemž se ale nerozšiřují mimo oblasti původního zranění.
• Keloidní jizvy (přečnívající linie rány)
  Jsou hrubé, oblé, tvoří nepravidelné shluky jizvovité tkáně, které se šíří za hranice původního zranění. Často jsou červené nebo tmavší v porovnání s okolní kůží.
• Atrofické jizvy (promáčknuté)
  Vznikají, když se rána nehojí správně a tvoří se tak nedostatečné množství nové pojivové tkáně. Výsledná jizva je pod úrovní okolní kůže; např. jizvy po akné nebo planých neštovicích.
• Strie
  Strie označují popraskanou kůži následkem rychlého roztahování, nejčastěji během těhotenství. Dá se jim předejít pravidelným nanášením zvláčňujících emulzí. K dosažení potřebné pružnosti pokožky je důležité také pravidelné cvičení.

Péče o jizvu

Předpokladem účinné péče o jizvy je začít s léčbou co nejdříve. Odměnou jsou jizvy, za které se pacient nemusí stydět a které mají přirozenou pružnost a elasticitu. Bezbolestná léčba jizev, kterou je možné bez rizika použít v jakékoliv věkové kategorii, si v řadách lékařů získává stále více příznivců. Jednou z metod je aplikace produktů na bázi silikonu, a to ve formě silikonového plátku, gelu nebo tyčinky. Všechny tyto produkty jsou určeny k léčbě jizev po uzavření a zahojení rány. Na otevřené či čerstvé rány se používat nesmí.

Lékaři často pacienty upozorňují, aby čerstvé jizvy nevystavovali slunci. UV záření by totiž mohlo způsobit hyperpigmentaci, čili nežádoucí ztmavnutí jizvy. Před sluncem je potřebné Jizvy je před sluncem třeba chránit až do úplného zahojení, tedy dokud je jizva červená, což může někdy trvat i rok.

Dobrých výsledků je možné dosáhnout i u starších jizev, ačkoli stále platí, že čím dříve jizvu začneme ošetřovat, tím lepší bude účinek. Při hojení ran je nutné zejména uvolnit pnutí, aby poraněné místo nebylo namáhané a aby se jizva zbytečně nerozšířila. Stažené a tence na sebe naskládané blány měkkého vaziva mají tendenci se slepit. Tímto způsobem se jizva stává aktivní, což znamená, že není pružná ani bolestivá. Slepení struktur znemožní klouzání vazů, šlach, svalů a kůže pod jizvou. Místo pod kůží s omezenou pohyblivostí má přímý vliv také na chod vzdálených struktur, napětí kůže, citlivost a pohyblivost. Na povrchu kůže v těsné blízkosti jizvy pociťujeme zvýšené napětí a bolest. Níže si ukážeme, jak bolestivým stavům předcházet.

Uvolnění jizvy

Nejlevnější jsou přírodní léky a fungují nejlépe, když se člověk pro odstranění jizvy člověk rozhodne včas. Naše babičky ošetřovaly jizvy domácím sádlem. A již v minulosti lidé pochopili, že jizva se nesmí vysušit.

Třezalkový olej

Třezalka tečkovaná je při péči o jizvy „číslo jedna“. Na potírání rány je vhodné používat třezalkový čaj nebo odvar. Po zahojení rány si připravte vlastní domácí třezalkový olej.

Jak připravit třezalkový olej:

• 2 hrsti třezalkových květů zalijte půl litrem olivového oleje (dávku můžete podle potřeby snížit)
• nechte tři týdny odležet na tmavém místě
• přeceďte
• uchovávejte v tmavé lahvi

Jizvy olejem natírejte denně.

Sádlo

Účinné je též ošetřování jizev domácím sádlem. Pozor, sádlo musí být skutečně domácí a nesolené i jinak neupravené. Po jeho aplikaci se pokožka uklidní a zjemní.

Jitrocelová tinktura

Pokud máte k dispozici sušený jitrocel, připravte si silný odvar a ten nanášejte na jizvu vatovým tampónem.

Na hypertrofické a keloidní jizvy je možné použít jiný přípravek s aktivní rostlinnou složku bohatou na enzymy se silnými antioxidačními účinky (Sodermix). Jeho výhodou je, že kromě protizánětlivého účinku a omezení tvorby volných kyslíkových radikálů zmírňuje nepříjemné svědění. Doba aplikace na zahojenou jizvu je nejméně tři měsíce. Používá se také na postradiační fibrózu (zmnožení tkání po radioterapii).

Pokud nemáte důvěru v bylinky nebo čas připravovat si přírodní receptury, potírejte si jizvu každý večer po sprchovaní vrstvou mastného krému, který necháte několik minut působit, nebo si ji nastříkejte panthenolem ve spreji. Při ošetřování jizev je důležité dbát na pravidelnost. Pokud chcete, aby se stav Vaší jizvy zlepšil co nejdříve, je potřebné se jí věnovat každý den.

Měkké techniky

Nejdůležitější je však jizvy uvolňovat pomocí tzv. měkkých technik. Při jakékoliv péči o čerstvou jizvu je třeba mít na paměti následující pravidlo: s léčbou jizvy je třeba začít až po zahojení rány. Některé produkty k léčbě jizev nejsou určeny do otevřených či čerstvých ran.

Všeobecně se na jizvy doporučuje tlaková léčba. Masáž tlakem je mnohem účinnější než klasické masírování. Aplikací tlaku se předchází hypertrofii jizev, tedy tomu, aby nadměrnou tvorbou nové kůže došlo k jejich vyvýšení a zhrubnutí.

Ruční uvolňování jizvy

Jizvu připravte jemným uchopováním, „štípáním“ mezi dvěma prsty a nadzdvihováním s mírným „ždímáním“ prsty oproti sobě. Jizva se může jemně zahřát a zčervenat.

Uvolňovací cvičení

Prvním uvolňovacím cvičením může být vytváření tzv. céčka:

• přiložte palec kolmo na podélnou část jizvy
• jemným tlakem/posunem palce po kůži nahrňte kožní řasu a opřete se do vytvořeného „céčka“ z řasy
• jizva má tendenci být tuhá, nepoddajná a někdy slepená a může tahat směrem pod kůži
• při uvolňování musíme dát jizvě čas k povolení
• po prvním jemném zatlačení do jizvy a vytvoření „céčka“ v poloze vydržte a počkejte na uvolnění
• nesnažte se jizvu úplně přetlačit a proklouznout na druhou stranu jizvy
• takto projděte všechny části jizvy z obou stran

Jako druhý krok zkoušejte jemné pružení jizvy:

• bříšky prstů překryjte plochu jizvy a jemně na jednu a druhou stranu v různých směrech uvolňujte jizvu plochým pomalým kmitem
• jedná se o několikacentimetrové pomalé pruživé pohyby s mírným tlakem, aby bylo zabezpečeno klouzání kůže po podkoží

Další možností je tvoření tzv. esíček:

• jemným úchopem vytvořte kožní řasu a povolujte jizvu do protichůdných pohybů
• jizva je mírně zdvihnutá a podebraná s prsty nahoru
• pomalu uvolňujeme kůži v oblasti celé jizvy do vyšší pružnosti

Osud Vašich jizev je jen ve Vašich rukou. I když neexistuje mastička po které by zmizely, správnou péčí můžete dosáhnout alespoň toho, že jejich barva a povrch bude jemnější a že se do okolní pokožky vrátí pružnost bez omezení pohybu.

Autor: FYZIOklinika s.r.o., Praha

Zdroj: Dlouholetá odborná praxe v oboru fyzioterapie, vzdělávání v oblasti fyzioterapie.

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.