Pomůžeme od bolesti
Dnes je zavřeno

Nošení dětí na těle - pozitiva i negativa tohoto fenonému

Na ulici můžeme vidět mnoho maminek, které své děti nosí na těle pomocí šátků, babyvaků a nosítek. Nošení dětí na těle se v poslední době rozvíjí čím dál tím častěji, díky čemuž se setkáváme s rozporuplnými názory u odborné i laické veřejnosti, zda nošení dětí má pozitivní či negativní vliv na vývoj dětí? Přečtěte si více o pozitivech tohoto současného fenoménu.

Nošení dětí na těle za pomoci nejrůznějších druhů nosítek se v posledních letech stalo téměř fenoménem. Odborná ani laická veřejnost není jednotná v tom, zda jde o záležitost hodnou chvály či spíš kritiky. Z obou pólů zaznívají nejrůznější názory. Vliv nošení dětí na těle zajímá i vědce. Zabývá se jím například fyzioterapie, prenatální psychologie či neurologie. Navzdory občasným kritickým hlasům však bylo prokázáno, že nošení dětí v šátcích, babyvacích apod. napomáhá vývoji učení, získávání zkušeností, orientace nebo vývoji vlastního ega.

Výhody nošení dětí na těle

Rychlejší adaptace

Z neurologického pohledu usnadňuje nošení novorozenců v nosítku adaptaci novorozence na nové – cizí prostředí. Mezi širokou veřejností je známo, že dítě slyší dech a srdeční ozvy matky obdobně, jako je slýchalo před narozením. Cítí vůni specifickou pro matku. Pohyby, které matka vykonává při chůzi, jsou obdobné pohybům, které na dítě působily v době, kdy ještě bylo v pánvi matky.

Dokonalá imitace mámina bříška

Těsnost nosítka imituje těsnost a omezený prostor dělohy a skrčená poloha dítěte v něm je obdobná poloze dítěte v děloze.

Ochrana před chladem

Dítě je, a to je výhodou hlavně v chladnějších obdobích, zahříváno matkou a zároveň vdechuje v šátku či baby-vaku, předehřátý vzduch. Proto není problém, pokud se budete chtít dostat ven s novorozencem i za mrazivého počasí.

Rychlejší motorický a citový vývoj

Kojenci, kteří jsou nošeni v šátku, ať na boku, na břichu nebo na zádech, se podle Dr. Ernsta Kipharda z univerzity ve Frankfurtu vyvíjejí lépe, než děti, které největší část dne tráví v postýlce. To platí jak pro motorický, tak pro poznávací a citový vývoj.

Dokonalý rozhled

K rozvoji učení dítěte, jeho zkušeností a orientace, přispívá možnost rozhledu. Oči dítěte nošeného v nosítku vidí více z okolního prostředí. Intenzivní fyzický a zrakový kontakt s matkou přispívá k vývoji citových vazeb, emocionální a nervové rovnováhy. Matka je stále v zorném poli dítěte, nic mu neomezuje obzor. Je tedy možné usuzovat, že nošení přispívá též k rozvoji inteligence dítěte.

Jak napomáhá nošení dětí jejich vývoji?

Nošení dítěte v těsném nosítku napomáhá správnému rozvoji:

  • sání
  • dýchání
  • motoriky

Toto vzniká na principu stimulace exteroreceptorů (receptory v kůži), proprioreceptorů (receptory ve šlachách, vazech, kloubech) a vestibulámího aparátu (rovnovážný aparát), jež vedou informace do podkorových center mozku zodpovědných za řízení motoriky (hybnosti). Každá změna těžiště vede k odpovídající reflexní aktivitě svalů (posturální reaktibilita). Nošené děti vykazují mnohem lepší motorický vývoj a zbytečně vznikají obavy u některých rodičů, že se nenaučí správně lézt či chodit.

Nošené děti méně pláčou

Pozorování ve studijních pracích týmu Dr. Urse A. Hunzikera z dětské univerzitní nemocnice v Montrealu z let 1986 a 1988 ukazují, že kojenci, kteří byli alespoň 4 hodiny denně nošeni ve vzpřímené poloze, od třetího týdne života méně plakali než děti z kontrolní skupiny. Navíc vykazovali delší fáze bdění ve spokojené náladě. To všechno znamená výhodu pro vývoj dítěte. Také z kultur, kde jsou děti přednostně nošeny, je známo, že kojenci jsou klidnější a méně často pláčou.

Co vyvolává u kojenců poruchy chování?

Novorozenec má vrozenou potřebu přizpůsobit se svému novému prostředí. Pokud necháme toto přizpůsobení pouze na něm, bez stálé přítomnosti matky, může si vytvořit chybné vzorce chování:

  • chronická podrážděnost
  • nervózní a protestující pláč
  • trhavé pohyby
  • monotónní pohupování
  • tlučení hlavičkou o zeď
  • ustrašené cucání palce
  • nepravidelné dýchání
  • přerušovaný spánek aj.

Takovýto kojenec, který je přinucen sám hledat uklidnění a zapojení se, ztrácí spoustu důležité energie, kterou by mohl využít na růst a vývoj. Miminka by neměla zůstávat osamocena, i když je tento model ještě stále podporován některými rodičovskými „rádci“. Výzkumy zabývající se chováním dětí opakovaně potvrzují hlubší a častější strachy dítěte spolu s poruchami chování dítěte u tohoto stylu „odděleného“ rodičovství.

Jaké děti mohou být také nošeny na těle?

  • Děti s neurologickými vadami (dětská mozková obrna s hypertonickou či hypotonickou formou, Dawnův syndrom, autismus aj.)
  • Děti s ortopedickými vadami (luxace, tj. vykloubení kyčelních kloubů či nerovnoměrný vývoj kyčelních kloubů)
  • Děti s poruchami trávicího traktu aj.
  • Předčasně narozené děti
    V poslední době se začíná využívat nošení dětí i u předčasně narozených dětí. Namísto inkubátoru je jim nabídnuto 24 hodinové nošení přímo na těle matky (tzv. klokánkování). Nošené děti přibírají na váze rychleji než děti z inkubátorů a na minimum je u nich snížena možnost náhlé zástavy dýchání. Bohužel tato praxe je spíše prováděna v cizině a naši lékaři se přiklánějí ke starým osvědčeným metodám.
  • Handicapované děti
    Stálá stimulace nošených dětí velice prospívá i handicapovaným dětem. Dítě během nošení prochází nenásilnou formou rehabilitačním cvičením. Někdy jsou matky s novorozenci propouštěny do domácí péče a na oddělení neonatologie dochází denně na kontroly.

Luxace kyčelních kloubů

Je známo, že u přírodních národů se luxace kyčelních kloubů téměř nevyskytuje. Při již existující luxaci obvykle používáme terapii s abdukčními kalhotkami, nebo širokým zakládáním plenek, která může být nošením dítěte v šátku optimálně podporována.

Může nošení dětí v nosítku zabránit poporodním depresím?

Matka (částečně i otec) má vrozený instinkt chování vůči svému potomku – touha zvedat své dítě, chovat, kojit, jednoduše být neustále se svým miminkem. K ní patří i mateřská intuice, kterou některé matky mají velmi silnou, jiné jsou naprosto nejisté. Závisí to na množství „mateřských“ hormonů – zejména prolaktinu a oxytocinu. Čím vyšší hladinu těchto hormonů žena má, tím více je schopna mateřského chování, které zpětně udržuje dostatečnou hladinu příslušných hormonů. Tyto hormony však v krvi působí pouze okolo 20 minut. Má-li být zachováno jejich potřebné množství, potřebují být každých dvacet minut stimulovány. Pokud žena miminko nosí, je tento požadavek dokonale splněn.

Neustálý kontakt matka-dítě, časté kojení a dotyky, udržují tento biologický systém v aktivitě. Je to pravděpodobně i jeden z důvodu, proč se poporodní deprese téměř vůbec nevyskytují u tohoto stylu rodičovství. I v případech, kdy se vztah matka-miminko začne vytvářet později (poporodní odloučení), nebo se matce nerozbíhá tvorba mateřských hormonů dostatečně rychle, je nošení velikou pomocí.

Mýty o negativech nošení dětí

1. Poškození páteře

Nejčastějším argumentem proti nošení kojenců je obava, že se tak poškodí páteř dítěte. Podle Reginy Hilsbergové, autorky knihy „Körpergefühl“ však proti tomuto argumentu svědčí i některé zkušenosti, s nimiž se denně sekáváme. Velká část lidí, kteří dnes sedí s poškozenými zády u ortopedů, leželi s velkou pravděpodobností jako miminka, jak se slušelo a patřilo, na zádech. A všechny Afričanky, které se zvednutou hlavou nosí své děti na zádech, strávily samy své dětství na zádech své matky.

2. Trvalé ohnutí kostí

Mnoho lidí se zhrozí při pohledu na kulatá zádíčka dítěte, které je neseno v šátku. Kdyby takhle seděl dospělý, měl by skutečně potíže s páteří. Ale tak, jako není třeba křivé nožičky dítěte narovnávat, aby rovně rostly, není třeba narovnávat jeho zádíčka, která byla ohnutá po celou dobu v děloze, dříve, než se budou sama napřimovat. Názor, že díky nošení by se záda dítěte nebo jiné kosti mohly „ohnout“ nebo „znetvořit“ je dnes dávno překonaný.

Je ale třeba předejít tomu, aby se obratle dítěte stlačovaly – právě tomu však dokáže správný, pevně uvázaný šátek na nošení zabránit, neboť dítě podpírá. Navíc nožičky dítěte, které sedí v šátku dospělému na boku či na hrudníku čelem k tváři dospělého, jsou anatomicky přesně v pozici, která je optimální pro zdravý vývoj kyčlí.

Šátek nebo kočárek?

Tento článek rozhodně neslouží k tomu, aby všechny maminky nutil k nošení dětí výhradně na těle. Nosítka jsou variantou, kterou můžete zvolit, je-li vám i miminku příjemná. Zatímco jednomu miminku bude nošení v nosítku příjemné a bude v něm usínat bez sebemenších problémů, jinému se možná bude mnohem více líbit v kočárku, kde bude mít svůj vlastní volný prostor. Máte-li tedy v okolí kamarádku, která již šátek či nosítko pro své dítě používala, zkuste si jej nejdříve půjčit od ní a vyzkoušejte si, jak vám i miminku bude tato alternativa vyhovovat. Nedejte na řeči okolí. Pokud se vašemu miminku v nosítku líbit z nejrůznějších důvodů nebude, nenuťte ho a neobviňujte se z toho, že jste něco nezvládla. I dospělí mají pro klidný spánek různé potřeby. Zatímco jeden bude rád usínat v náruči partnera, jiný má rád pro odpočinek svůj vlastní prostor, v němž se mu lépe a svobodněji dýchá.

Další články:

Zvažujete, jaké nosítko pro sebe a své miminko vybrat? V následujícím článku vám je přiblížíme:

Publikováno: v časopisu Uzlíček, číslo: 7/2007

Autor: Mgr. Iva Bílková, FYZIOklinika s.r.o., Praha

Zdroj: Klinické zkušenosti ze soukromé praxe v oboru fyzioterapie; https://www.didymos.de/; W. Sears, M. D., M. Sears, R. N.: The Baby Book. Little Brown and Company 1993, ISBN: 0-376-77905-9

Pozn.: Články prezentované fyzioterapeuty na webu fyzioklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.

Související cviky

Články, které by vás mohly zajímat

Polohování novorozenců a raných kojenců na bříško ANO, či NE?

Máme miminko od narození pokládat na bříško? Měli bychom dítě posazovat nebo podporovat ve stání a chození?

Příkrmy dětí - příběh ze života

Kdy je ten správný čas přestat kojit? A co dělat, když dítě příkrmy odmítá? Přečtěte si příběh ze života.

Úvod do psychomotorického vývoje dítěte

Jakým způsobem můžete otestovat odchylky ve vývoji Vašeho miminka? Jak zraje centrální nervový systém?

Psychomotorický vývoj dítěte – 11. až 12. měsíc

Jakým vývojem dítě prochází v 11. až 12. měsíci a co je typické pro toto období? Více se dozvíte v našem článku.

Z Vašich dotazů by Vás mohlo zajímat

Ublížení Vojtovou metodou

Dobrý den,

byla jsem na rehabilitaci se svou tříměsíční dcerou. Máme s ní cvičit Vojtovu metodu, protože otáčí hlavičku více na jednu stranu. Prvním cvikem bylo stlačení reflexního bodu mezi žebry. U druhého cviku rehabil…

Vysvětlení ultrazvukových nálezů

Dobrý den,

mám 3,5 měsíčního syna a na třetí kontrole kyčlí nám bylo uvedeno ve zprávě toto: "sono Ia bil. jádro + dx".
Podotýkám, že u dvou předešlých kontrol bylo označení stejné, akorát bez jader.

Můžete mi to…

Problémy s chůzí u dítěte

Dobrý den,

před nedávnem jsem svému synovi (15 měsíců) koupila první botičky, tzn. bačkůrky na doma. Kupovala jsem je v lékárně, jsou ortopedického typu a mají vložku s vystouplou klenbou. Po cca měsíci nošení zjšťujeme,…