Pomůžeme ke zdraví
FYZIOklinika
Dnes je otevřeno 8:00-16:30
FYZIOklinika Volejte od 8:00-16:00

Horní/dolní zkřížený a vrstvový syndrom

Zkřížené syndromy definoval Prof. MUDr. Vladimír Janda. Jedná se o typické svalové dysbalance, při kterých některé svaly mají tendenci ke zkrácení (svaly posturální - jsou hyperaktivní, hypertonické a jejich klidová délka se pak zkracuje) a jiné k oslabení (svaly fázické - jsou vlivem adaptace méně aktivovány).

Horní zkřížený syndrom

V tomto syndromu dochází ke zkrácení horních vláken trapézového svalu a zdvihače lopatky a k převaze zdvihače hlavy. Jedním z nejčastěji zkrácených svalů je sval prsní. Hluboké flexory hlavy a krku a dolní fixátory lopatek jsou oslabeny. Rovněž i paravertebrální svaly (podél páteře) v hrudních segmentech bývají relativně slabší. 

Uvedená svalová dysbalance je provázena výraznou změnou statiky a hybných stereotypů. Dochází k předsunu hlavy s přetížením krční a přechodu krční a hrudní páteře, krční hyperlordóza je podporovaná zkrácením horních vláken. Vznikají tzv. gotická ramena s elevací celého pletence ramenního, kulatá záda a abdukce s rotací lopatky. Změněná poloha lopatky je zvláště významná při diferenciální diagnostice některých bolestivých stavů ramenního kloubu. Abdukce a rotace lopatky vede ke strmějšímu průběhu osy ramenní jamky, což přetěžuje výše uvedené svalstvo a celý ramenní pletenec.

Možnosti nápravy:

1. Úprava pracovního místa dle ergonomických zásad

2. Zařazení vhodných vyrovnávacích cvičení zaměřených především na:

  • Protažení (prsní svalstvo, horní část trapézu, zdvihač lopatky, vzpřimovače krční páteře, zdvihač hlavy)
  • Posílení (hluboké flexory hlavy a krku a dolních fixátorů lopatek)
  • Nácvik správného posturálního stereotypu a hybného stereotypu flexe hlavy

Dolní zkřížený syndrom

V rámci tohoto syndromu jsou zkráceny flexory kyčelního kloubu a vzpřimovače bederní páteře. Dochází k útlumu a oslabení hýžďových svalů. Insuficience hýžďového svalstva je důležitá a má zásadní význam pro držení těla a stabilitu pánve. Oslabeny jsou břišní svaly a tzv. hluboký stabilizační systém. Oslabení břišního svalstva se považuje za jednu z nejčastějších příčin bederní hyperlordózy. Ke vzniku hyperlordózy je však třeba dysbalance celého hlubokého stabilizačního systému (m. transversus abdominis, bránice, svaly pánevního dna a hluboké svaly páteře). Zmíněná dysbalance vede k změně statických a dynamických poměrů. Vznikne anterverze pánve, dochází k flekčnímu postavení v kyčelních kloubech a ke zvýšené lordóze v lumbosakrálním přechodu. To je provázené změnou rozložení tlaků na kyčelní klouby a na lumbosakrální segmenty. Vedle změny těchto statických poměrů jsou důležitější změny dynamické - dochází k chybnému přebudování stereotypu chůze.

Možnosti nápravy

1. Úprava pracovního místa dle ergonomických zásad

2. Zařazení vhodných vyrovnávacích cvičení zaměřených především na:

  • Protažení flexorů kyčelního kloubu, vzpřimovačů bederní páteře a čtyřhranného svalu bederního
  • Posílení hlubokého stabilizačního systému, svalů břicha (přímé břišní svaly – dolní část, posilování přímých břišních svalů výdrží), pánevního dna a gluteálních svalů (velký sval hýžďový, střední a malý sval hýžďový)
  • Nácvik správného posturálního stereotypu - podsazování pánve a hybného stereotypu extenze dolní končetiny a kroku

Vrstvový syndrom

U tohoto syndromu se střídají oblasti (vrstvy) zkrácených i oslabených svalů. Při pohledu na lidské tělo z profilu zespodu na zadní části nejdříve pozorujeme zkrácené ohybače kolen, ochablé hýžďové svaly, málo vyvinuté bederní vzpřimovače trupu, přetížené hrudní vzpřimovače, ochablé mezilopatkové svaly a hypertrofické tuhé horní fixátory ramenního pletence. Na přední ploše těla se nejvíce vyklenuje dolní část ochablých přímých břišních svalů. Významnou roli také často hrají dysfunkční chodidla. U zdravého jedince mají být výkyvy rovnováhy zachyceny pomocí prstů - to znamená svalstvem chodidla a bérce. Následkem nevhodného obutí však tyto svaly bývají často utlumeny a jejich úlohu přebírají jiné svaly - svaly stehna, hýždí i trupové svalstvo, které se tak stávají hyperaktivními.

Autor: FYZIOklinika s.r.o., Praha

Zdroj: Dlouholetá odborná praxe v oboru fyzioterapie, vzdělávání v oblasti fyzioterapie.

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.

Články, které by vás mohly zajímat

Prof. MUDr. Vladimír Janda, DrSc.

Víte, kdo byl Prof. MUDr. Vladimír Janda, DrSc.? Více informací zjistíte po přečtení našeho článku.