Zavolejte, poradíme: volejte od 8:00 do 20:00 
Před ukončením běžecké aktivity je potřeba postupně snižovat intenzitu běhu, až postupně přivedeme tělo do klidu. Se zatížením dochází k překrvení pracujících svalů, a tak není dobré dokončovat běh prudkým zastavením, protože hrozí zamotání hlavy z důvodu, že je všechna krev nahromaděná v dolních končetinách a nezbývá jí dostatek pro srdce a mozek.
Po doběhu by mělo následovat zklidnění organismu a protahovací cvičení s nižší intenzitou a delší dobou trvání než před během. Strečinkem předcházíme bolestem svalů, které se objevují většinou až druhý den po běhání. Zároveň protažení svalů pomáhá jejich regeneraci. Po doběhnutí lze využít cviků jako při rozcvičení s tím rozdílem, že snížíme jejich intenzitu. Řídíme se únavou po běhu.
Po intenzivním tréninku nebo závodě jako je např. maraton se strečink bezprostředně po běhu nepovažuje za vhodný a doporučuje se pasivní regenerace.
I když běh zatěžuje tělo poměrně rovnoměrně, u některých může docházet k nerovnoměrnému rozložení sil a k přetěžování některých partií těla, a tak se v takovém případě doporučuje kompenzační cvičení, při kterém aktivujeme svalové skupiny, které nejsou při běhu dominantní. Jde o to, aby svaly spolupracovaly koordinovaně. Může se jednat o strečinková, posilovací nebo balanční cvičení se kterými vám rád fyzioterapeut poradí. Vhodnou kompenzací může být i provozování jiné sportovní aktivity jako je např. plavání.
Kritériem běhu je intenzita a doba trvání běhu. Pro zjednodušení si představte rychlého sprintera a dálkového běžce. Je dobré se obrátit na trenéra, který vám může sestavit efektivní tréninkový plán, tak aby vám ,,ušil“ program na míru a splnil vaše požadavky. Poradí vám s množstvím cvičení, typy cvičení a kdy se má střídat činnost s odpočinkem. Se sestavením rozmanitých cviků vám může pomoci i fyzioterapeut.
Zde je ukázka některých cviků, které jsou po doběhnutí vhodné.
Domluvte si terapii
