TEP Kotníku - pooperační péče

Zde naleznete informace o pooperační péči v době hospitalizace - liší se podle zvyklostí pracoviště a dle stavu pacienta. Cvičení probíhá pod lékařským dohledem.

Při těžkém artrotickém nálezu nebo v situacích při revmatických onemocněních, kdy jsou nezvládnutelné klidové a noční bolesti, při nemožnosti stát na postižené dolní končetině nebo při nemožnosti chůze se indikuje artrodéza hlezenního kloubu či metodou volby může být i totální endoprotéza (alloplastika) hlezna. Totální endoprotéza má užší indikační seznam. Indikuje se, pokud zůstávají oba kotníky zachovány a její spolehlivost je menší. Výhodou alloplastiky však je zachování pohybu v hlezenním kloubu. Náhrady jsou jak cementované, tak necementované. Naproti tomu artodéza je vyztužení horního hlezenního kloubu pomocí šroubů a dlah a to nejčastěji kvůli osteoartróze talu a holenní vidlice. Operační techniku lze provést artroskopicky, klasickým řezem, či dosáhnout vyztužení řezem přes patní kost. Po operaci se nosí 6- 8 týdnů sádrová fixace ve středním postavení. Přibližně za 2 měsíce po zákroku po prokázání zhojení lze začít dolní končetinu postupně zatěžovat. U otevřené operační techniky je rekonvalescence delší, a tak se jeví artroskopická technika jako perspektivnější. Po artrodéze kotníku je možná chůze a zvládání běžných denních aktivit, ale sportovní aktivity jsou neplnohodnotné z důvodu nulové hybnosti hlezenního kloubu. Ostatní klouby mohou pohyb částečně kompenzovat. 


Cíle před operací

  • Co nejlépe se připravit na plánovanou operaci.
  • Cílem je snížit bolestivost, redukovat otok, snažit se co nejvíce udržet rozsah v hlezenním kloubu, zachovat či zlepšovat stereotyp chůze o 2 holích, znovu zapojovat svaly v okolí hlezenního a kolenního kloubu do pohybových vzorců a zachovávat jejich svalovou sílu, zlepšovat koordinaci svalů a tím i zlepšovat dynamickou stabilizaci hlezenního kloubu. 

Pooperační péče v době hospitalizace

  • Z důvodu složitého operačního zákroku fixace operované dolní končetiny v sádře po dobu 3.- 6. týdnů.
  • Prevence TEN (tromboembolické nemoci) - medikamentózní léčba, bandážování dolních končetin, polohování operované dolní končetiny, vertikalizace do sedu a do stoje, dostatek tekutin.
  • Prevence dekubitů a kontraktur - polohování.
  • Snižování otoku - aplikace chladu, elevace dolní končetiny, aplikace kinesiotapu - lymfatická korekce.
  • Izometrické kontrakce stehenních svalů a hýžďových svalů.
  • Pasivní a aktivní cvičení prstů, kolenních kloubů a kyčelních kloubů, protahovací cvičení okolních svalových skupin, po dovolení zátěže operované končetiny postupně stabilizační cvičení kotníků, kolen a kyčelních kloubů.
  • Péče o jizvu - frekvence cca 5x denně po vytažení stehů - měkké techniky na jizvu, tlaková masáž, promazávání, nevystavovat slunci.
  • Vertikalizace do sedu a do stoje.
  • Nácvik chůze o 2 francouzských nebo podpažních berlích - zatížení operované dolní končetiny je dle doporučení operatéra (nejprve chůze bez zátěže o berlích se sádrovou fixací dolní končetiny = úplné odlehčení dolní končetiny, od 6. - 12. týdne postupná zátěž).
  • Zlepšování celkové kondice.
  • Protetická péče - ortopedická vložka do bot, ortopedická obuv.

 Více informací naleznete v našich článcích a dalších návodech na cvičení

 

Mohlo by Vás zajímat

Doporučujeme: Cviky prezentované na našich webových stránkách jsou připraveny a prezentovány univerzitně vzdělanými fyzioterapeuty. Jednotlivé cviky provádějte pouze v případě, že jste si vědomi konkrétní příčiny problému (symptomů) svého zdravotního stavu. V případě nejasností kontaktujte fyzioterapeuta, nebo rehabilitačního lékaře. Některé cviky Vám při špatném výběru mohou zdravotní stav zhoršit!

Články o zdraví
Hledáme fyzioterapeuty