Pomůžeme ke zdraví
FYZIOklinika
Dnes je otevřeno 7:00-20:30
FYZIOklinika Volejte od 7:00-19:00

Aktovky a jejich vliv na zdravý vývoj dítěte

S nástupem dětí do školy musí rodiče řešit důležitou otázku výběru školní aktovky. Jaké typy aktovek volit a jakým se naopak vyhnout? A co když dítě před aktovkou dává přednost batohu? Je pro ně vůbec vhodný a na co se u nich zaměřit? Takovéto a mnoho dalších otázek zajímá v tomto období nejednoho rodiče. Odpovědět a poradit se Vám pokusí vedoucí fyzioterapeutka z centra fyzioterapeutické péče FYZIOklinika Mgr. Iva Bílková. Rozhovor o výběru správné školní aktovky s ní provedl i Deník.cz.

Moje dítě nastupuje do první třídy, vybralo si místo školní aktovky batoh. Mám mu to dovolit?

Batohy bývají měkčí než aktovka. Sešity a učebnice tedy mohou tvarovat svou vahou batoh, který tak ne zcela ideálně sedí na zádech a ramenou dítěte. Pro prvňáčka bych volila aktovku, ale pro dítě od 3. třídy už může být kvalitně vypolstrovaný, na zádech dokonale zpevněný batoh možný.

Podle čeho vlastně školní tašku vybírat? 

Jako první kritérium hodnotím váhu aktovky. Dále pak sleduji dostatečné ergonomické polstrování na zádech, větší šíře a polstrování náramenních pásů pak pomohou lépe rozložit váhu aktovky na ramena a záda. Aktovka musí splňovat i bezpečnostní hlediska, např. zákonem danou přítomnost reflexních obrazců o minimální velikosti 2 × 5 cm.

Platí, že čím dražší, tím lepší?

Toto pravidlo platit nemusí, tak jako je to u každého zboží. Velmi kvalitní výrobek může být za velmi dobrou cenu (např. sezonní výprodej v srpnu je pro nákup aktovek ideální) a naopak nekvalitní aktovka může být u prodejce naprosto předražená. Konkurence kamenných obchodů a internetu je v dnešní době pro zákazníka výhodná.

Při výběru aktovky nemá smysl sledovat kolik dílů k aktovce dostanu. Dítěti úplně stačí aktovka, jednodílný penál a sáček na TV. Díly typu peněženka či podlouhlé pouzdro dítě na prvním stupni rozhodně nepotřebuje a krabičku na svačinu či láhev na vodu doma jistě máte. Tyto další díly aktovku zbytečně prodražují.

Existují nějaké certifikáty? Kde je najdu?

Existuje např. AGR certification – Aktion Gesunder Rücken (v překladu Kampaň zdravá záda). Výrobek s tímto certifikátem má na sobě etiketu s obrázkem páteře a textem v češtině, že jde o prověřený výrobek. Aktovky, které mají dobře provedené polstrování zad, beder a ramen, tyto etikety mají připevněné spolu s cenovkou.

Obecně se ví, že školní taška by měla být co nejlehčí. Jaká je její ideální váha pro prvňáka?

Někteří výrobci udávají hmotnost na etiketě a rodič se tak snadno dozví váhu aktovky ještě před jejím zakoupením. Optimálně by aktovka měla vážit 800–1 200 g. Váha ovšem nesmí ovlivnit konstrukční parametry (viz otázka č. 2 – podle čeho vlastně školní tašku vybírat?).

Jak se hmotnost mění s věkem?

Když moje první dítě chodilo do první třídy, zvážila jsem jednou učebnice, které dcera denně nosila do školy. Musela nosit i bačkory, svačinu a vodu na den. Porovnala jsem tuto váhu s váhou dítěte a došla jsem k zarážejícímu výsledku. Dcera nosila cca 20–25 % své hmotnosti. Když to převedeme na váhu dospělého člověka, tak by 70 kg vážící dospělý musel denně nosit 14–17,5 kg. Musíte uznat, že tento příměr je alarmující, vezmeme-li v úvahu, že dítě je v době růstu křehkou osobností a jeho kosti, které ještě nejsou dostatečně osifikované (zvápenatělé), jsou měkké a snadno deformovatelné.

Když pak dítě chodí do vyšších ročníků, váha aktovky či batohu zůstává přibližně stejná, tj. obvykle nepřekračuje 1 500 g, ale markantně se mění množství učebnic a sešitů, které dítě musí nosit do školy.

Některé školy nahrazují školní potřeby tablety, aby školní tašce ulevily. Doporučila byste to?

Považuji to za dobrý krok. Tablety dětem ušetří váhu v batohu. Zároveň je vzdělávání a s ním spojené využívání technologií mnohem dále než před 30–40 lety. Děti se musí naučit pracovat s přístroji, které jednou budou využívat pro svou obživu. Když jsme chodili do školy my, museli jsme umět číst a psát a počítat. To už dnes nestačí. Např. práci s internetem jako užitečným zdrojem informací, ale i případným rizikem, bych zavedla jako povinný předmět již od prvních tříd. Jako nedostatečné z hlediska jemné motoriky vidím, že na některých školách není vůbec výuka psaní na klávesnici. Děti, ale i dospělí, píší jedním prstem a shrbení se dívají do klávesnice namísto toho, aby napřímení sledovali text, který se jim objevuje na displeji. Takováto koordinace není pro tělo ergonomicky výhodná, to znamená, že oči se rychleji unaví, zhorší se koncentrace, začnou bolet svaly šíje, zad atd.

Jak jinak by se dalo školní tašce ulehčit?

Pokud chcete váhu aktovky ovlivnit i při běžném používání, obsah aktovky minimalizujte na co nejmenší gramáž.

Domluvte s pedagogem „dvoje učebnice“ – jedny dítě používá ve škole, druhé doma. Někteří osvícení učitelé či školní instituce tuto možnost nabízí jako standardní přístup bez nutnosti lékařského potvrzení.

Penál stačí jednoduchý, bez pater, s 2 tužkami, perem a základními barvami pastelek. Děti na prvním stupni obvykle nepotřebují kružítka, velký výběr tužek…

Desky na sešity jsou lehčí z plastu než z papíru. Případně k ochraně sešitů a učebnic bohatě postačí kvalitní pevnější obal na sešity.

Co dále by měla aktovka splňovat?

Hodnotit můžete i barevnost aktovky s ohledem na viditelnost. Signální barva, jako je červená, výrazně žlutá a oranžová, bude pro dítě přecházející přes silnici jistě bezpečnější než temně modrá, černá, šedá apod. Reflexní prvky by měly být dobře viditelné ze všech stran, tedy na zadní straně vrchní klopy, na bočních kapsách i vpředu na ramenních popruzích.

Na co všechno může mít špatná taška vliv?

Velké procento dětí školního věku má problém s držením těla, bolestmi hlavy, bolestí kloubů. Jde o kombinaci psychické a fyzické zátěže. Velká statická zátěž při vyučování s nedostatečnou fyzickou kompenzací vede k přetěžování měkkých tkání (sval, šlacha, kost).

Pokud dítě ještě nosí těžkou aktovku ze školy nebo ji přenáší mezi učebnami, jídelnou a školní družinou, dochází k přetěžování šíjového svalstva a svalů trupu, které může vést k vadnému či skoliotickému držení těla a skolióze páteře, migrénám i větší únavě žáka.

Jak je to se sezením ve škole? Sedí děti správně?

Někde má paní učitelka na prvním stupni možnost nastavit lavice na různé výšky. Děti ve výškově přizpůsobené lavici mají šanci sedět dobře. Nicméně hodina sezení je dlouhá, židle tvrdá a tzv. statická zátěž svaly unavuje, takže i v ideálně nastavené lavici se dítě bortí a hrbí. Výborné by bylo, kdyby děti mohly sedět na míči, občas si zahopsat a protáhnout svaly podél páteře. Neumím si ale míče ve škole kvůli nekázni „kluků zlobílků“ představit. Dobrým kompromisem jsou vzduchem naplněné klínovité podložky, na kterých dítě sedí a přitom má pánev a páteř na lehce labilní ploše. Doma při školní přípravě bych děti nechala sedět na míči.

Co by měly školy dělat pro zdravý vývoj zad dítěte?

Ve školách na prvním stupni učí tělesnou výchovu pedagog, který se nikdy nesetkal se zdravotním tělocvikem. Na pedagogických fakultách se tento obor neučí. Pokud je paní učitelka v důchodovém věku, má zažitý jiný stereotyp výuky a ten měnit nebude. Děti pak na TV běhají okolo tělocvičny, hrají vybíjenou (hrbí se), kluci fotbal. Na druhou stranu jsem šťastná, když i tato pedagogika děti vytáhne z lavic a nechá je protáhnout se. Neštěstí vidím v případech, kdy má dítě skoliózu a ortoped zakáže dítěti TV ve škole. Dítě má skoliózu, protože má vyšší elasticitu vaziva, celý den sedí v lavici místo toho, aby si hrálo na hřišti, a nedostatečná svalová síla tedy neudrží páteř napřímenou proti gravitaci. Lékař mu pak diagnostikuje skoliózu. Pokud toto dítě sedí v lavici a pak ještě musí sedět v tělocvičně na lavičce a dívat se jak ostatní běhají a hrají hry, a přitom se znovu propadat v držení těla, to mi přijde až trestné. Rodiče obvykle věří lékaři, takže omluvenku paní učitelce předají. Naštěstí jsou učitelé tělocviku, kteří jsou „neoblomní“ a vyžadují aktivitu po všech dětech. Na školách bývá vidět už i např. horolezecká stěna, která podporuje tzv. zkřížený pohybový vzor. Když jsme se jako miminka učili plazit a lézt, střídali jsme křížem ruku a nohu a přitom jsme měli páteř napřímenou – stejný princip pohybu umožňuje i lezení po stěně.

Co může pro dítě udělat rodič?

Maminkám, které mají malé miminko, obvykle radím, ať ho nenásilným způsobem stimulují podle Vojtovy metody. Jedna z jednodušších poloh je např. na zádíčkách, kdy maminka stimuluje hrudní zónu mezi žebry a druhou ruku má na záhlaví. S miminkem si může maminka povídat, zpívat mu a přitom s ním vlastně cvičí. Cvičení miminek je i v úchopech a manipulaci s miminkem. Pokud jej správně zvedáme a nosíme, tak mu nepřetěžujeme klouby a páteř jako by tomu bylo např. při usazení mezi polštáři tak, aby na nás miminko dobře vidělo.

Dětem, co už se plazí, lezou, chodí nebo běhají, doporučujeme co nejvíce pohybu. Existují cvičení maminek s dětmi v různých rodinných mateřských centrech a sokolovnách. Děti třeba překonávají různé překážky nebo skládají puzzle, procvičují tedy nejen hrubou a jemnou motoriku, ale cvičí i logiku, prostorovou orientaci atd.

Předškolní a školní děti by měly mít alespoň 2× týdně pohybový kroužek. V praxi jsem se naučila rodičům říkat, že nezáleží na tom, jak se dítě „hýbe“, ale že se „hýbe“. Nedostatek pohybové aktivity má totiž horší následky než nevhodné typy sportů. Kdybych měla být důsledná, tak bych volila ze sportů, které napomáhají správnému držení těla (tanec, balet, gymnastika) nebo podporují pohybovou všestrannost a dobrou koordinaci (např. atletika). Některé sporty jako jsou judo či box, ale ani některé typy moderního tance rozhodně doporučovat nemohu. Držení těla je sevřené, shrbené, vlastně podobné tomu, jaké dítě zaujímá celý den za psacím stolem.

Pokud tedy chcete vybrat vhodnou pohybovou aktivitu, sledujte, jaké typy pohybů děti ve sportovním oddíle nejčastěji provádí. Sami si pak selským rozumem utřídíte, zda dítě bude spíše narovnané, nebo se bude prohlubovat nevhodné držení těla či jednostranně zatěžovat jedna polovina těla více než druhá (např. tenis).

Kolik dětí má v průměru problémy se zády?

V praxi se setkávám s dětmi se skoliotickým držením těla nebo se skoliózou (změna tvaru obratlů). Zdálo by se, že vadné držení těla mají jen ty děti, které chodí k fyzioterapeutům a ortopedům do ordinací. Pravdou je ale opak. Když jdu po škole své dcery, nevidím tam žádné dítě s dobrým držením těla. Jako FYZIOklinika spolupracujeme s klouby, které u nás nechávají své děti diagnostikovat. Bohužel ani mezi sportovně aktivními dětmi není moc těch, co by si mohly stoupnout na druhou stranu tělocvičny a mohli bychom o nich prohlásit, že mají záda krásně napřímená a svalovou koordinaci dokonalou.

Nicméně platí pravidlo, že pokud se dítě věnuje de facto jakýmkoli sportovním kroužkům namísto např. keramiky, hudby apod., tak jeho pohybový aparát je v lepší kondici než u dítěte, které sedí v lavici ve škole 7 hodin, pak doma u úkolů 2 hodiny a nakonec večer ještě u počítače, televize nebo knížky.

Autor: Mgr. Iva Bílková, FYZIOklinika s.r.o., Praha

Zdroj: Klinické zkušenosti ze soukromé praxe v oboru fyzioterapie.

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.

Články, které by vás mohly zajímat

Tři věci pro zdravou páteř školáků: ergonomická aktovka, kvalitní obutí a prostor pro přirozený pohyb

Jak souvisí nástup do školy s bolestmi zad dětí? Přečtěte si proč je důležité, jakou aktovku, batoh či přezůvky děti nosí.

Jak připravit pracoviště žáka?

Jakými doporučeními byste se měli řídit při vytváření pracovního místa pro své dítě?

Výběr školní aktovky pro zdravý vývoj zad dítěte

Jakou vybrat školní aktovku a jak ji správně naplnit, aby nepoškozovala záda? Více se dozvíte v našem článku.

FYZIOporadna: na co se zaměřit při výběru školní aktovky či batohu?

Ergonomické aktovky mohou zátěž, kterou nosí malí školáci na zádech, alespoň trochu ulehčit. Podle čeho vybrat tu správnou?

Z Vašich dotazů by Vás mohlo zajímat

Míčkování

Dobrý den,dostala jsem doporučení na metodu míčkování pro své děti, syny – 5,5 let a 4 měsíce. Starší syn od doby co navštěvuje školku neustále bojuje s kašlem a rýmou a mladší to od něho chytá.Bylo by to pro ně vhodné?Velice děku…

Korzet u dítěte při léčbě skoliózy

Dobrý den,dnes jsem byla u lékaře a má pětiletá dcera má skoliozu 22% dle Cobba. Pan doktor říkal, že se s tím u tak malého dítěte ještě nesetkal a že převážně léčí děti mezi 15 - 17. rokem. Teď bude léčba fyzioterapie, pokud neza…

Bolest třísel i po léčbě magnety a laserem

Dobrý den,asi před dvěma měsíci začaly mého syna bolet třísla. Chodili jsme na rehabilitace, prvně na magnety s cvičením (bolest se přesídlila z vnější strany na horní), pak jsme chodili na laser, syn měl pak 14 dní ješte počkat a…