Pojem „Pražská škola“

fyzioterapieTermín Pražská škola označuje metodiku či přístup ve fyzioterapii, kterým se odlišila fyzioterapie v Československu oproti okolnímu světu.

Zakladateli tzv. Pražské školy, respektive nového smýšlení, moderní funkční diagnostiky a myoskeletální medicíny v Československu jsou lékaři:

Funkční přístup

Základní rozdíl v pohledu na pacienty je ten, že zakladatelé Pražské školy nahlíželi na pacienty z funkčního pohledu. Nesnaží se tedy řešit strukturální poruchu pohybového aparátu, ale řeší funkční problém pacienta závislý na řízení pohybu centrální nervovou soustavou. Oblíbeným rčením prof. Lewita je věta: „Neléčíme rentgenové snímky, ale léčíme pacienty.“ Rozdíl v přístupu ukazuje na přirovnání s funkcí automobilu: „Auto nejede, když se rozbila hřídel. To je materiální škoda. Ale auto vám také nejede, když se špatně seřídí zapalování. To je porucha funkce“. V počítačové terminologii by se poruchy struktury mohly označit za vady hardwaru a poruchy funkce orgánu za chybu softwarovou.

Ortopedie, neurologie a revmatologie (hlavní obory zabývající se léčbou pohybového aparátu) doposud nevnímají funkční pojetí. Lékaři těchto oborů najdou u pacienta vždy degenerativní změnu, poškození tkáně, zánět…, které pak začínají léčit podle své aprobace na rozdíl od funkčního pohledu fyzioterapeuta.

Fyzioterapeut nehodnotí pacienty pouze podle výsledků jejich RTG (rentgenových) snímků, MRI (magnetické rezonance) či CT (počítačové tomografie), ale musí být schopen ohodnotit, jak vážné má pacient obtíže, jak a v čem jej omezují. A naopak: mnohdy obrazové či jiné vyšetřovací metodiky ukazují vážné poškození struktury (např. výhřez ploténky), ale pacient necítí bolest, která by odpovídala tak vážnému problému, nebo dokonce může být zcela bez bolesti.

Začátky nového přístupu

Počátky změny pohledu na pacienty a na jejich stav spadají do období okolo druhé světové války. V té době někteří ze zmíněných lékařů začali působit na Neurologické klinice Dr. Hennera v Kateřinské ulici v Praze. Největší rozmach teoretických poznatků a práce s pacienty spadá až na dobu po ukončení válečného stavu.

Před novým funkčním pojetím se na pacienta pohlíželo jen jako na „stroj, kterému se porouchala součástka“, kterou je nutno spravit farmakologicky (zánět…) nebo odoperovat (výhřez destičky, degenerativní změny…). Teprve až funkční myšlení umožnilo větší rozmach rehabilitace, kombinace farmakologie a fyzikální léčby a nových terapeutických technik ve fyzioterapii.

Chcete se zeptat?

Požadované pole
Požadované pole
Požadované pole
Změnit obrázek
Opište prosím čísla z obrázku

Překážky šíření funkčního pohledu

Důvod, proč lékaři stále nahlíží na bolest pacienta jako na strukturální problém, se najde snadno. Jednak výuka na lékařských fakultách učí mediky karteziánskému pohledu (vědecký přístup, možnost faktického odůvodnění) a zároveň rozmach techniky umožňuje stále dokonalejší a detailnější diagnostiku. Farmakologické firmy mají ekonomický zájem pacienty léčit, ale ne vyléčit. Lékařský výzkum je sponzorován firmami, které vyrábí nebo prodávají léky nebo přístroje. Není tedy nikdo, kdo by měl zájem vyřešit pacientovu bolest v krátké době manipulační léčbou, neinvazivní (nezatěžující) metodou, změnou životního stylu, aktivním cvičením, sportem apod.

Fyzioterapeut, který je vzdělaný ve funkčním pohledu, při svém vyšetření nehledí jen na bolestivé místo, ale bere v úvahu všechny možné faktory i na vzdálenějších místech. Např. při bolesti ramene hodnotí nejen stav krční páteře, lopatky a žeber, ale i postavení pánve, bránice, zhodnotí stav chodidel… Hodnotí i jak pacient/klient zachází se svým pohybovým ústrojím během dne. Jaké sporty volí a zda vůbec kompenzuje svůj pracovní stereotyp. Od dětství lidé sedí ve školních lavicích, pak v práci, jezdí autem, výtahy…, mají minimální pohybovou aktivitu a s tímto deficitem je spojená i porucha funkce pohybového aparátu. Terapie se pak zaměřuje na nalezené odchylky a klient tak při bolestech v ramenním kloubu cvičí i dýchání, tzv. hluboký stabilizační systém, chodidla atd. Takový přístup předpokládá důkladné vyšetření a znalost složitých souvislostí poruch funkce pohybové soustavy.

 

Autor: Mgr. Iva Bílková, FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., Praha
Zdroj: Internet, informace získané při studiu u Prof. Lewita, Doc. Véleho, Prof. Jandy a Prof. Vojty

Doporučujeme: Cviky prezentované na našich webových stránkách jsou připraveny a prezentovány univerzitně vzdělanými fyzioterapeuty. Jednotlivé cviky provádějte pouze v případě, že jste si vědomi konkrétní příčiny problému (symptomů) svého zdravotního stavu. V případě nejasností kontaktujte fyzioterapeuta, nebo rehabilitačního lékaře. Některé cviky Vám při špatném výběru mohou zdravotní stav zhoršit!

Cviky, které by Vás mohly zajímat

Protahování vzpřimovače trupu, prsních svalů a svalů v oblasti ramenních kloubů

PROTAŽENÍ NA GYMNASTICKÉM MÍČI Co je cílem cvičení: protažení vzpřimovače…

Protažení přední strany stehen vleže na břiše

Čtyřhlavý stehenní sval (m. quadriceps femoris) bývá často zkrácen a…

Stabilizace kolen i trupu - balanční nákrok na BOSU

Co je cílem cvičení: zlepšení rovnováhy stabilizace kotníků, kolen, kyčlí…

Videa, která by Vás mohla zajímat

youtube Cvičení na balanční podložce BOSU - Podřep

Cvičení na balanční podložce BOSU - Podřep

youtube Protažení pronátorů předloktí

Protažení pronátorů předloktí

youtube Protažení bicepsu

Protažení bicepsu

Vaše otázky a odpovědi

Pánevní dysbalance

Otázka: Dobrý den, chtěla bych se zeptat ohledně vyšetření kostrče. Před 5 lety jsem spadla ze schodů, bolela mě tenkrát ještě asi měsíc spodní část zad, pak mě to přešlo aniž bych šla k doktorovi. Od té doby ale mívám hodně…

Bolest ramene a trnutí prstů

OTÁZKA: Dobrý den,prosím o vysvětleni, mám bolest v pravém rameni a trne mi celá ruka a prsty. ODPOVĚĎ: Dobrý den,bolest v pravém rameni může být způsobena poruchou v krční páteři (obratel C4), ruka až po prsty jsou pak inervované od…

Bolesti kolenních vazů z přetížení

OTÁZKA: Dobrý den,chtěl bych se zeptat zda nemáte tušení, co může způsobovat bolesti na vnější a vnitřní straně kolene? Bolest citím pouze pokud je koleno v 90°- 180 ° a zatlačím na chodidlo, které je zrovna buď v nějaké rotaci…

Mohlo by Vás zajímat

Co trápí bruslaře

Bruslení je v poslední době velmi oblíbená sportovní činnost a je jedno, zda mluvíme o in-line bruslení anebo klasickém bruslení…

Problematika posilování

Chodíte rádi do posilovny a chcete cvičit zdravě, tak aby Vás tělo nebolelo? Nebo chcete zajít poprvé a chcete poradit…

Bolest a poruchy žvýkacího kloubu

Bolí Vás často hlava, zuby nebo krční páteř, ale zdroj bolesti se nedaří určit a tedy ani léčit? Máte všechna…

Řekli o nás

Reference od našich klientů
Reference od našich klientů Reference od našich klientů Paní P. O.  Milá Ivo - paní Bílková,ráda bych vám popřála k ocenění, které se dostalo vaší společnosti, a o kterém jsem se dočetla v časopise Klíč. Ocenění mě těší o tolik více, že jsem sama na sobě a na…
Barbora Veselá - atletka
Barbora Veselá - atletka Barbora Veselá - atletka „Na FYZIOkliniku jsem poprvé přišla s akutním zánětem plantární fascie, který mě zastihl uprostřed závodní sezóny. Díky rázové vlně jsem se během týdne zbavila limitující bolesti a mohla jsem plnohodnotně absolvovat letní soustředění a zúročit tak tréninkovou dřinu v podzimní…
Galen Rupp - běžec
Galen Rupp - běžec Galen Rupp - běžec Americký dálkový běžec, jež závodil na letních olympijských hrách v roce 2008 v Pekingu, 2012 v Londýně a 2016 v Rio de Janeiru. Časté tréningy, závodění a přespolní běhy tvoří podstatnou část jeho života.. Kdo je Galen Rupp?  Galen se…
Návody na cvičení
Hledáme fyzioterapeuty
Pomoc obětem nehody