Pozice z Alexandrovy techniky

Pozice z Alexandrovy techniky
Alexandrova technika je jedním z typických zástupců léčebných technik založených na komplementárním propojení duše a těla. Způsob, jakým se pohybujeme a jaké je držení našeho těla je velmi úzce propojeno s vnitřními emocionálními a myšlenkovými postoji. To dále ovlivňuje to, jak se cítíme zdraví nebo nemocní a jak o sobě přemýšlíme.

Komu jsou určeny a čemu slouží návody níže:

1. Návody níže jsou určeny pro klienty, kteří již mají s Alexandrovou technikou zkušenosti, nicméně v rámci precizního provedení cviku potřebují zopakovat zásady správného provedení jednotlivých cviků.
2. Samotné cviky vycházejí z přirozené fyziologie držení těla, proto mohou přinést úlevu komukoliv, kdo má na pohybovém aparátu dysbalance či odchylky od správného držení těla. 

K čemu návody nejsou určeny?
Návody níže nenahrazují návod na Alexandrovu techniku v celé jeho komplexnosti. Podobně jako má jóga svou duchovní a fyzickou rovinu, můžete si prostřednictvím cvičení jednotlivých pozic ulevovat od bolesti pohybového aparátu, ale komplexnímu pojetí by Vás měl naučit certifikovaný instruktor.

Alexandrova technika v těhotenství a při porodu

Alexandrova technika je formou rehabilitace, která učí, jak se zbavit zakořeněných zlozvyků a vyvarovat se stresovým situacím, jež se většinou projevují zdravotními problémy, například bolestmi v zádech, krční páteři, bolestmi hlavy či psychickými a emocionálními problémy jako podrážděnost a deprese. Tato technika využívá nácviky správného držení těla a pohybových vzorů tak, aby těžiště, které se mění při rostoucím bříšku, nezatěžovalo tzv. "osový orgán" maminky. Jedná se tedy jednak o fyzioterapeutické cvičení, ale také o výuku držení těla v těhotenství při běžných denních situacích.

KDY POUŽÍVÁME:

Cviky mohou být účinně používány jak v těhotenství, tak při porodu. Alexandrovu techniku dále vyučujeme také na skupinových rehabilitačních cvičeních s těhotnými maminkami.

KDY NEPROVÁDÍME:

V individuálních případech.

PODMÍNKY CVIČENÍ:

Základem pro správné držení těla a zdravého pohybu, je dynamický vztah hlavy, krku a páteře. Hlava pohyb zahajuje a teprve poté následuje pohyb celého těla. Držení těla by mělo být celkově v rovnováze, pohyby by měly být snadno proveditelné a lehké. Důležitá je správná koordinace pohybů, jako je například souhyb paží a dolních končetin při chůzi. Pohyb hlavy, krku a páteře určuje pohyb horních a dolních končetin, ne však obráceně. Činnost svalů by měla být správně rozložená a vztahy mezi jednotlivými svalovými skupinami by měly být dobře funkční, aby se tak snižovalo svalové napětí. Výsledkem jsou pak plynulé a vyvážené pohyby, prohloubené dýchání, uvolněné klouby a efektivní funkčnost hybného systému.