Predilekce hlavičky značí špatný vývoj miminka, je třeba ji brát vážně

Predilekce (preferovné držení) se týká čistě ležících miminek v prvních týdnech života, kdy jsou odkázána na naše polohování a manipulaci. Dítě neotáčí hlavičku, respektive drží hlavičku otočenou k jedné straně a k té druhé se otáčí v menším poměru. Měkké lebeční kosti miminka pak vlivem soustavného nebo častějšího tlaku o podložku velmi snadno mění tvar. Rodiče mohou pozorovat, že hlavička dítěte není ve vláskách symetricky kulatá a záhlaví je tedy oploštěné. Je-li vada vážnější, na jedné straně čela se může rýsovat „růžek“ a jedna strana tvářičky je viditelně kratší – prostor mezi nosem a uchem se zúžil, přičemž se může měnit i tvar obličeje nebo osy čela, nosu a bradičky.

Predilekce je víc než vada na kráse

Že něco není v pořádku rodiče tuší obvykle dřív než je na to upozorní pediatr. Rodiče se snaží děťátko motivovat k otáčení na méně preferovanou stranu, ale to mu dělá zjevné problémy. Má na jedné straně zkrácené krční svaly, nedokáže plnohodnotně otáčet hlavičku vpravo vlevo a může se objevit i deformace tvaru lebky. Co s tím?

Intuice rodičů bývá většinou správná. Po poradě s internetem a bohužel i s některými pediatry se ale dozvědí, že „to samo zmizí“, že má miminko "zlozvyk v držení hlavičky jedním směrem" nebo že je "líné se pohybovat více" a že z toho miminko "vyroste". Nepřikládají tedy vývojové odchylce tolik vážnosti. A to je chyba. Nejde totiž jen o estetický problém, který „zakryjí v dospělém věku vlasy“, ale o jasný signál chybného psychomotorického vývoje, který se bude řetězit do dalších pohybových dovedností a který je třeba včas „opravit“.

Z toho vyroste? Ano, ale špatně!

Dětská hlavička roste nejrychleji mezi čtvrtým a devátým měsícem věku dítěte. Pak růst zpomalí a ve třech letech má dítě lebeční kosti mozkové části téměř stejně velké jako dospělý člověk. Dál se poměrově více zvětšuje už jen obličejová část lebky. Pokud se tedy jakékoli deformity hlavičky nevyřeší včas, zůstanou už natrvalo, což může v pozdějším věku působit na zhoršenou psychiku dítěte, dospívajícího nebo dospělého člověka.

Co je ale důležitější, je vliv predilekce na celkový psychomotorický vývoj miminka. Koukání pouze jedním směrem je „jen začátek“. Jde o signál, že je chybně nastavené řízení v centrálním nervovém systému (CNS = mozek a mícha) a děťátko si od narození fixuje špatné pohybové vzorce, které se propisují do dalších stádií pohybového vývoje – přes jednostranné otáčení na bříško, plazení s pomocí jedné ruky až po asymetrické nebo nedokonalé (tzv. "nezralé") lezení po čtyřech, stoj, chůzi i běh. V důsledku se u dítěte může později projevit vadné držení těla, skolióza, chybné tvarování hlavice a jamky nosných kloubů dolních končetin, chybné tvarování úhlů dlouhých kostí, bolesti hlavy a další vývojové vady.

Včasná oprava CNS = 100% úspěch

Pokud rodič odchytne predilekci mezi šestým a osmým týdnem věku miminka,  je velmi pravděpodobné, že ji půjde dobře rozcvičit. I třítýdenního novorozence můžeme lépe polohovat při spinkání, nošení, kojení, cvičit s ním na míči nebo vaničkovat, aby posílil ochablé svaly a zapojil i ty na méně oblíbené straně. Žádoucí je začít co nejdřív a nenechat se odradit míněním, že „to přejde“. U větších vad je pak nutné zahájit v prvních týdnech života fyzioterapii, aby došlo k "opravě" tzv. globálních pohybových vzorů, tedy opravu řízení pohybů nervovým systémem.

I když to některé maminky v internetových diskuzích tvrdí, predilekce sama nezmizí. V detailním hodnocení jí fyzioterapeut vidí i u předškolních dětí, školáků nebo dospělých. Není už ale tolik výrazná, protože mentálně zdravé dítě chce přirozeně dosahovat dalších met. Mentálně zdravé miminko vidí maminku, ke které se chce doplazit, sáhnout po hračce, dát si jídlo do úst, batole si chce něco podat, někam dojít, vyšplhat, doběhnout. Ale tyto pohyby už vykonávají náhradními pohybovými vzorci, které nejsou ideální. Pak ale můžeme u batolete sledovat vtočené špičky při chůzi, horší koordinaci a zakopávání, školní děti nejsou šikovné v tělocviku, což je nemotivuje k zálibě ve sportu...

Kvůli nekvalitnímu řízení z centrální nervové soustavy u malého človíčka i dospělého člověka pohyb vyžaduje větší koncentraci a sílu, těžko se mu dosahuje uspokojivých výsledků ve sportu a později ztrácí o pohyb zájem. Přitom "oprava" lehkých pohybových vad, které většinou začínají a jsou viditelné právě predilekcí hlavičky u novorozenců, bývá při včasném zachycení snadná a stoprocentní.

Z pediatrických poraden chodí rodiče pozdě

Brzká a pravidelná kontrola na fyzioterapii v prvních týdnech a měsících života miminka by proto měla být stejně samozřejmá jako preventivní návštěvy dětského lékaře. Pediatři jsou výborní na odhalení šelestu na srdci, vyznají se v dětských nemocech a očkování, ale vady pohybového aparátu mají někteří tendenci zlehčovat neboť odchylky od psychomotorického vývoje nepovažují za život a zdraví ohrožující. Na dětskou neurologii nebo na dětskou fyzioterapii obvykle odesílají jen miminka se zřetelnými vážnými vadami.

To je ale jen zlomek dětí s tendencí ke špatnému psychomotorickému vývoji. Rodiče k nám pak přicházejí zbytečně pozdě, často na vlastní přání a jsou nešťastní, že se nechali uchlácholit, že „z toho jejich miminko vyroste“.

Kdy s miminkem na fyzioterapii?

Fyzioterapeuti zaměření na dětskou rehabilitaci jsou rozsahem svého vzdělání nejlépe erudovanými odborníky v psychomotorickém vývoji miminka. Dokáží v prvních týdnech života miminka včas odhalit i méně viditelné odchylky, které značí prvopočátky chybného psychomotorického vývoje a mají v této diagnostice "přísné oko". Mohou tedy doporučit rodičům včasné zahájení buď fyzioterapie nebo v lehčích formách odchylky "jen" doporučí rodičům vhodnější manipulaci s miminkem a stimulaci, což pomůže předejít nebo zamezí vzniku větším vadám v pohybovém aparátu.

Vyšetření miminka doporučujeme rodičům při jakýchkoli obavách, ale i preventivně, a to zvlášť v klíčových obdobích vývoje děťátka, kdy dozrávání mozku dovoluje novou dovednost:

• 1. kontrola po propuštění z porodnice (cca 5. den po porodu)
• 2. kontrola v období 4.-6. týdne
• 3. kontrola ve 3. měsíci a dále každý celý měsíc do jednoho roku nebo do doby, kdy dítě samostatně chodí
• 4. kontrola v 18. měsících, ve 24 měsících a ve 3 letech (hodnocení hrubé motoriky – např. kvality chůze, vzpřímení trupu, ale i jemné motoriky a řeči)

Pokud chcete přijít se svým miminkem na fyzioterapii do FYZIOkliniky, objednejte se na službu individuální fyzioterapie miminka. 

Autor: Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT, FYZIOklinika s.r.o.

Zdroj: Dlouholetá odborná praxe v oboru fyzioterapie, vzdělávání v oblasti fyzioterapie.

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.

Související cviky

Cvičení s miminky - reflexní otáčení - 2. fáze na boku

2. fáze reflexního otáčení začíná v poloze na boku. Obsahuje pohybové procesy, které se vyskytují př…

Cvičení s miminky - reflexní plazení

Reflexní plazení je jeden z globálních terapeutických modelů Vojtovy reflexní lokomoce pro aktivaci…

Cvičení s miminky- reflexní otáčení - 1. fáze z lehu na zádech

Reflexní otáčení je jeden z globálních terapeutických modelů Vojtovy reflexní lokomoce pro aktivaci…