Jak se správně otužovat

Konec léta nám přináší chladnější počasí spolu s nejbarevnějším ročním obdobím. Podzim a zima pro náš imunitní systém představují značnou zátěž. Celoroční vitalitu si užijeme především tehdy, když jsme zdraví a nemusíme doma ležet s teplotou a kašlem. Ale právě v zimě se nejvíce daří různým respiračním infekcím, které nás ze všech stran ohrožují. Není to proto, že by nás v průběhu jiných ročních období viry a bakterie nechaly na pokoji. Zima, respektive nižší teplota totiž působí na náš organismus jako stresor.

Poměrně stálá tělesná teplota

Naše tělo je přizpůsobivé a stejně jako se snaží kompenzovat negativní působení jiných stresorů, přesně tak to dělá i v případě působení chladu. Děje se to proto, že patříme mezi živé organismy, které si musí svou tělesnou teplotu udržovat víceméně na stejné úrovni. K tomu nám slouží kompenzační a adaptační procesy termoregulace. Malé odchylky naše tělo umí tolerovat, ale opravdu jen ty minimální. Při větších rozdílech už hrozí na jedné straně poškození zdraví podchlazením – hypotermií a na druhé straně poruchami našich fyziologických funkcí, které souvisí s přehřátím organismu – hypertermií.

Zjednodušeně se dá říci, že naše tělo kompenzuje působení chladu především dvěma způsoby a to:

  • zvýšením produkce tepla,
  • a snížením tepelných ztrát.

Pozvolné otužováníSnížení tepelných ztrát naše tělo dosáhne vazokonstrikcí, tedy zúžením cév. Tento kompenzační mechanismus je však časově omezený. Po určité době vazokonstrikce v kožních cévách odezní a cévy se naopak roztáhnou (dilatují). Větší průtok krve cévami tak urychlí tepelné ztráty a zvýší pravděpodobnost poškození zdraví působením chladu.

Zvýšení produkce tepla organismus zajistí prostřednictvím kontrakcí (stahů, smršťování) kosterního svalstva, které známe jako mimovolné záchvěvy, třas a „drkotání zuby“.

Hormony ovlivňující svalovou kontrakci a imunitu

Tyto procesy jsou zabezpečeny centrálním a periferním nervovým systémem a částečně také hormonálně, podle toho, jak se v jejich průběhu zvyšuje hladina katecholaminů, především adrenalinu, noradrenalinu a kortizolu.

A právě průvodním jevem zvýšené hladiny kortizolu je zhoršení imunitních funkcí našeho těla. Děje se to především na buněčné úrovni: snižuje se tvorba určitých skupin lymfocytů potřebných k optimálnímu fungování imunitního systému a naopak se zvyšuje hladina jiných, škodlivých proteinů.

Chlad jako pomocník

Avšak, jako téměř všechny faktory vnějšího prostředí, i chlad můžeme využit v náš prospěch. Musíme ale vědět jak, protože na jedné straně nám může ublížit, ale pokud si ho budeme dávkovat s rozumem a mírou, může našemu tělu a imunitě velmi pomoci.

Přibližně po 15 dnech se totiž naše tělo na působení chladu adaptuje, parametry buněčné imunity se normalizují a časem dokonce dochází k jejich zvýšení nad původní úroveň. Přirovnat to můžeme k tělesnému cvičení, které náš imunitní systém také přechodně oslabuje, ale při pravidelném působení ho naopak posiluje. Důležitá je ale pravidelnost a přiměřenost. Nesmíme to přehnat, protože jinak se stane opak toho, čeho chceme docílit a chlad na nás bude působit negativně a stresově se všemi svými důsledky.

Chcete se zeptat?

Zadejte platný e-mail
Zvolte kraj
Napište vzkaz
Potvrďte, že jste člověk.

Správné otužování

Pokud to budete dělat rozumně a budete „naslouchat“ svému tělu, pozitiva otužování pocítíte velmi rychle. Základem otužování je tzv. domácí otužování. Začátečníci by se měli denně sprchovat studenou vodou. Nejlepší je začít vlažnou vodou a postupně ji ochlazovat. Pokud nemáme k dispozici sprchu, nahradíme ji umýváním se ve studené vodě. Měli bychom to praktikovat zásadně ráno. Studenou vodou se můžeme otužovat i večer, tím ale nenahradíme ranní otužování, pouze ho doplníme. Večer je třeba se otužovat dvakrát déle než ráno. V zimě se doporučuje sprchovat 1–3 minuty, v létě 3–5 minut. Se sprchováním ve studené vodě mohou začít už děti ve věku 2–3 let. Při sprchovaní bychom se měli stále pohybovat, nestát na jednom místě. Sedavá koupel ve studené vodě se nedoporučuje. Pod sprchou se snažíme o dobrou náladu a duševní pohodu, abychom si posilovali pevnou vůli. Po osprchovaní se utřeme suchým ručníkem. Hlavu si nenamáčejte – abyste si nenamočili vlasy, můžete použít koupací čepici. Po dokonalém osušení je dobré vykonávat zahřívací cviky, aby se Vaše tělo zahřálo pohybem, a až potom se nasnídejte. Pokud jste v časové tísni, ranní otužování raději vynechejte, protože otužovat se ve shonu není dobré pro psychiku. Snažte se často nevynechávat večerní otužování, jelikož pravidelný kontakt se studenou vodou je velmi důležitý. Skutečně otužilým se stává člověk asi teprve po 2 letech pravidelného otužování.

Pozitiva otužování

Hlavním přínosem otužování je vybudování silné obranyschopnosti organismu. „Otužilcům“ se vyhýbají virová onemocnění, snižuje se riziko vzniku vysokého krevního tlaku, zlepšuje se stav alergií apod. Otužování je dlouhodobý proces, kterým se posilují především vlastnosti jako vytrvalost, pevná vůle a trpělivost. Otužilci nejsou tolik náchylní na změny počasí, které dělají běžným lidem často těžkosti. Přejeme Vám silnou vůli a mnoho pozitivního myšlení nejen při otužování.

 

Autor: FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., Praha

Pozn.: Články prezentované fyzioterapeuty na webu fyzioklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta.
Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.

Cviky, které by Vás mohly zajímat

Videa, která by Vás mohla zajímat

Vaše otázky a odpovědi

Mohlo by Vás zajímat

Strašák jménem obezita

Obezita i nadváha patří mezi civilizační onemocnění a dávno už se netýkají jenom dospělých. I přesto, že o zdravém životním…

Ergonomické poradenství přípravy pracovního prostředí

Pracujete často u počítače a chtěli byste sedět správně a především zdravěji, aby tolik netrpěla Vaše páteř? Rádi bychom Vám předali ty nejlepší…

Hipoterapie

Hipoterapie je metoda, která k léčbě různých potíží používá kontakt s koněm. Běžně je užívána pro ortopedické, kardiologické a psychiatrické…

Řekli o nás

Galen Rupp – běžec
Galen Rupp – běžec Galen Rupp – běžec Americký dálkový běžec, jež závodil na letních olympijských hrách v roce 2008 v Pekingu, 2012 v Londýně a 2016 v Rio de Janeiru. Časté tréningy, závodění a přespolní běhy tvoří podstatnou část jeho života… Kdo je Galen Rupp? Galen se…
Jiří Homoláč – vytrvalostní běžec
Jiří Homoláč – vytrvalostní běžec Jiří Homoláč – vytrvalostní běžec Jeho cílem je neustále překonávat své limity a jako běžecký závodník se dostat na významné světové akce. Běh tvoří podstatnou část jeho života a zároveň je i jeho vášní, protože rád překonává hranice svých možností. Je řeč o Jiřím Homoláčovi……
Reference od našich klientů
Reference od našich klientů Reference od našich klientů paní i.g. Dobrý den paní Bílková,chtěla bych Vám poděkovat za vstřícnost a zajištění návštěvy u specialisty Milana Zajíce - FOCUS All-Inclusive 60 min (1×FSWT). Velice mi pomohl a bolesti odezněli. Jsme domluveni na další návštěvě. Děkuji a přeji pěkný den. I.G.*…
Vše o Rázové vlně
Nabídka léčby
Návody na cvičení
Dárkové poukazy
Hledáme fyzioterapeuty