Jak se správně otužovat

Konec léta nám přináší chladnější počasí spolu s nejbarevnějším ročním obdobím. Podzim a zima pro náš imunitní systém představují značnou zátěž. Celoroční vitalitu si užijeme především tehdy, když jsme zdraví a nemusíme doma ležet s teplotou a kašlem. Ale právě v zimě se nejvíce daří různým respiračním infekcím, které nás ze všech stran ohrožují. Není to proto, že by nás v průběhu jiných ročních období viry a bakterie nechaly na pokoji. Zima, respektive nižší teplota totiž působí na náš organismus jako stresor.

Poměrně stálá tělesná teplota

Naše tělo je přizpůsobivé a stejně jako se snaží kompenzovat negativní působení jiných stresorů, přesně tak to dělá i v případě působení chladu. Děje se to proto, že patříme mezi živé organismy, které si musí svou tělesnou teplotu udržovat víceméně na stejné úrovni. K tomu nám slouží kompenzační a adaptační procesy termoregulace. Malé odchylky naše tělo umí tolerovat, ale opravdu jen ty minimální. Při větších rozdílech už hrozí na jedné straně poškození zdraví podchlazením – hypotermií a na druhé straně poruchami našich fyziologických funkcí, které souvisí s přehřátím organismu – hypertermií.

Zjednodušeně se dá říci, že naše tělo kompenzuje působení chladu především dvěma způsoby a to:

  • zvýšením produkce tepla,
  • a snížením tepelných ztrát.

Pozvolné otužováníSnížení tepelných ztrát naše tělo dosáhne vazokonstrikcí, tedy zúžením cév. Tento kompenzační mechanismus je však časově omezený. Po určité době vazokonstrikce v kožních cévách odezní a cévy se naopak roztáhnou (dilatují). Větší průtok krve cévami tak urychlí tepelné ztráty a zvýší pravděpodobnost poškození zdraví působením chladu.

Zvýšení produkce tepla organismus zajistí prostřednictvím kontrakcí (stahů, smršťování) kosterního svalstva, které známe jako mimovolné záchvěvy, třas a „drkotání zuby“.

Hormony ovlivňující svalovou kontrakci a imunitu

Tyto procesy jsou zabezpečeny centrálním a periferním nervovým systémem a částečně také hormonálně, podle toho, jak se v jejich průběhu zvyšuje hladina katecholaminů, především adrenalinu, noradrenalinu a kortizolu.

A právě průvodním jevem zvýšené hladiny kortizolu je zhoršení imunitních funkcí našeho těla. Děje se to především na buněčné úrovni: snižuje se tvorba určitých skupin lymfocytů potřebných k optimálnímu fungování imunitního systému a naopak se zvyšuje hladina jiných, škodlivých proteinů.

Chlad jako pomocník

Avšak, jako téměř všechny faktory vnějšího prostředí, i chlad můžeme využit v náš prospěch. Musíme ale vědět jak, protože na jedné straně nám může ublížit, ale pokud si ho budeme dávkovat s rozumem a mírou, může našemu tělu a imunitě velmi pomoci.

Přibližně po 15 dnech se totiž naše tělo na působení chladu adaptuje, parametry buněčné imunity se normalizují a časem dokonce dochází k jejich zvýšení nad původní úroveň. Přirovnat to můžeme k tělesnému cvičení, které náš imunitní systém také přechodně oslabuje, ale při pravidelném působení ho naopak posiluje. Důležitá je ale pravidelnost a přiměřenost. Nesmíme to přehnat, protože jinak se stane opak toho, čeho chceme docílit a chlad na nás bude působit negativně a stresově se všemi svými důsledky.

Chcete se zeptat?

Zadejte platný e-mail
Zvolte kraj
Napište vzkaz
Potvrďte, že jste člověk.

Správné otužování

Pokud to budete dělat rozumně a budete „naslouchat“ svému tělu, pozitiva otužování pocítíte velmi rychle. Základem otužování je tzv. domácí otužování. Začátečníci by se měli denně sprchovat studenou vodou. Nejlepší je začít vlažnou vodou a postupně ji ochlazovat. Pokud nemáme k dispozici sprchu, nahradíme ji umýváním se ve studené vodě. Měli bychom to praktikovat zásadně ráno. Studenou vodou se můžeme otužovat i večer, tím ale nenahradíme ranní otužování, pouze ho doplníme. Ráno je třeba se otužovat dvakrát déle než večer. V zimě se doporučuje sprchovat 1–3 minuty, v létě 3–5 minut. Se sprchováním ve studené vodě mohou začít už děti ve věku 2–3 let. Při sprchovaní bychom se měli stále pohybovat, nestát na jednom místě. Sedavá koupel ve studené vodě se nedoporučuje. Pod sprchou se snažíme o dobrou náladu a duševní pohodu, abychom si posilovali pevnou vůli. Po osprchovaní se utřeme suchým ručníkem. Hlavu si nenamáčejte – abyste si nenamočili vlasy, můžete použít koupací čepici. Po dokonalém osušení je dobré vykonávat zahřívací cviky, aby se Vaše tělo zahřálo pohybem, a až potom se nasnídejte. Pokud jste v časové tísni, ranní otužování raději vynechejte, protože otužovat se ve shonu není dobré pro psychiku. Snažte se často nevynechávat ranní otužování, jelikož pravidelný kontakt se studenou vodou je velmi důležitý. Skutečně otužilým se stává člověk asi teprve po 2 letech pravidelného otužování.

Pozitiva otužování

Hlavním přínosem otužování je vybudování silné obranyschopnosti organismu. „Otužilcům“ se vyhýbají virová onemocnění, snižuje se riziko vzniku vysokého krevního tlaku, zlepšuje se stav alergií apod. Otužování je dlouhodobý proces, kterým se posilují především vlastnosti jako vytrvalost, pevná vůle a trpělivost. Otužilci nejsou tolik náchylní na změny počasí, které dělají běžným lidem často těžkosti. Přejeme Vám silnou vůli a mnoho pozitivního myšlení nejen při otužování.

 

Autor: FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., Praha

Pozn.: Články prezentované fyzioterapeuty na webu fyzioklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta.
Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.

Cviky, které by Vás mohly zajímat

Cvičení dle Klappovy metody - Chůze po kolenou

Cíl cvičení protažení linie trupu napřímení a mobilizace páteře centrace…

Automobilizace přechodu krční a hrudní páteře

Tento cvik je možné využít k uvolnění blokády prvního žebra,…

Cvičení dle Klappovy metody - Kyfotizující chůze po kolenou s kruhovými pohyby paží

Co je cílem cvičení: kompenzace/korekce skoliotické křivky páteře vyrovnání svalových…

Videa, která by Vás mohla zajímat

youtube Brunkow - Otočka z lehu na zádech do polohy na všech čtyřech

Brunkow - Otočka z lehu na zádech do polohy na všech čtyřech

youtube Technika Kiblerovy řasy

Technika Kiblerovy řasy

youtube Fyzioterapeutická technika ulevující od bolesti v oblasti pánve a beder

Fyzioterapeutická technika ulevující od bolesti v oblasti pánve a beder

Vaše otázky a odpovědi

Whiplash syndrom

Otázka: Dobrý den, syn před rokem utrpěl zranění krční páteře na pouťové atrakci. Doc. Hahn klasifikoval jeho stav jako whiplash, syn absolvoval rehabilitace, lázeňskou léčbu. Stav se mu zhoršuje ve vlnách. Trpí častými blokádami c1 a c2, má stavy na…

Opakované zranění stehenního svalu

OTÁZKA: Dobrý den,minulý měsíc mě při fotbale ve sprintu píchlo v zadním stehenním svalu na levé noze. Nedalo se pokračovat. Píchnutí se ozývalo při většině typů pohybů. Doktor mi po prozkoumání řekl, že se jedná o nějakou trhlinku/prasklinku ve svalu.…

Pichlavá bolest vystřelující do ramene

OTÁZKA: Dobrý večer,chtěla jsem se zeptat, občas mě trápí nepříjemně pichlavá bolest vystřelující do levého ramene. Dříve mě to trápilo při běhání, v poslední době jsem si všimla, že tato nepříjemná bolest přichází, když se najím po příliš dlouhé době,…

Mohlo by Vás zajímat

Neplodnost, funkční sterilita

Neplodnost ženy či muže je označení pro neschopnost početí (samovolného oplození vajíčka spermií) po roce pravidelného pohlavního styku. Neplodnost páru…

O lymfatickém systému a lymfodrenáži obecně

V tomto článku Vám odpovíme na dotazy o lymfodrenáži.Jaký je rozdíl mezi manuální a přístrojově aplikovanou lymfodrenáží? Jak by správně…

Prof. MUDr. Karel Lewit, DrSc.

Prof. Karel Lewit se narodil v Lublani 25. 4. 1916, zemřel v noci na 2. 10. 2014 v Praze. Jeho…

Řekli o nás

Reference od našich klientů
Reference od našich klientů Reference od našich klientů Paní A. FYZIOkliniku mohu vřele doporučit. Slečna Dvořáková je výborná fyzioterapeutka a skvěle o mne pečuje, Fokusovaná rázová vlna mi pomáhá. Již 9 měsíců se trápím s úrazem ruky, který lékaři z počátku klasifikovali jako banální. Bohužel chybně. Určitě všem…
Martin Maxa – zpěvák
Martin Maxa – zpěvák Martin Maxa – zpěvák „Na vlastní kůži jsem v posledních měsících zkoušel vše možné i nemožné, jen abych se zbavil bolesti. Jsem ochotný podstoupit opravdu kde co, než jsem našel skutečně funkční způsoby léčby potíží se zády a koleny. Doopravdy zabrala až fyzioterapie za…
Anna Dušková - krasobruslařka
Anna Dušková - krasobruslařka Anna Dušková - krasobruslařka "Měla jsem dlouhodobě vážné problémy s úponem zadního stehenního svalu, které mi vůbec nedovolovaly zaujmout pozici v Biellmann piruetě. S těmito bolestmi mi jinde nedokázali pomoci. Začala jsem navštěvovat paní Mgr. Bílkovou z FYZIOkliniky a nebýt fyzioterapie s ní kombinované…
Návody na cvičení
Hledáme fyzioterapeuty
Pomoc obětem nehody